(A vůbec jí nepomáhalo, že Penina, její rivalka a druhá žena jejího manžela, vytahovala tohle téma při každé příležitosti aby se ji posmívala.)

Touha po dítěti je možná ta nejsilnější v životě. V dnešní době neplodné páry utratí desetitisíce korun za léčebné prostředky. Pro Chanu, která neměla žádné takové útočiště, převažovala tahle touha všechna ostatní požehnání. Chana plakala, cítila hořkost s vyléval svůj žal Bohu.

Když Bůh vyslyšel její modlitby a dal jí syna, Samuele, vylévala Bohu zase svou radost. Pozoruhodné je, že žena, která tak dlouho čekala na syna, vzala Samuele k Božímu oltáři tak brzo, jak jen to bylo možné. Tam ho předala do péče velekněze.

Chana určitě své dítě milovala a nikdy na něj nezapomněla. Každý rok pro něj ušila nové oblečení. Bylo to velké úsilí – v době, kdy každé oblečení a každé vlákno muselo být vyrobeno ručně. Nelpěla na svém požehnání více než na svém žalu. Obojí dala Bohu.

V kralickém překladu Bible má tato žena jméno Anna. Její příběh si můžete přečíst v Bibli, 1. kapitole 1. knihy Samuelovy. Například na adrese http://www.etf.cuni.cz/~rovnanim/bible/k/1S1.php