Logo

Jistota spasení

Mnoho lidí považuje za domýšlivost, jestliže někdo říká: „Vím, že jsem spasen“. Tito lidé si myslí, že vše co můžeme s jistotou tvrdit je, že můžeme doufat v dobrý konec a čekat až na soudný den, kdy se teprve dozvíme, kam přijdeme. Zda do nebe či do pekla. Lidské domněnky a Boží prohlášení

Mnoho lidí považuje za domýšlivost, jestliže někdo říká: „Vím, že jsem spasen“. Tito lidé si myslí, že vše co můžeme s jistotou tvrdit je, že můžeme doufat v dobrý konec a čekat až na soudný den, kdy se teprve dozvíme, kam přijdeme. Zda do nebe či do pekla.


Takové učení, ale není v souladu s Božím Slovem. Křesťané v apoštolských dobách neměli žádné pochybnosti o své záchraně od věčného zahynutí. Důkaz pro takové přesvědčení nacházíme v Písmu: Víme, že až ten pozemský stan, v němž přebýváme, bude stržen, máme u Boha věčné stavení v nebi, příbytek, jenž nebyl vytvořen rukama (2. Korintským 5,1) Proto stále chováme smělou důvěru, i když víme, že dokud jsme doma v tomto těle, nejsme doma u Pána (verš 6.) V něm se nám skrze jeho krev dostalo vykoupení, totiž odpuštění hříchů (Efezským 1,7) Nyní, když jsme ospravedlnění z víry, máme pokoj s Bohem (Římanům 5,1). My víme, že jsme přešli ze smrti do života (1. Jan 3,14). Píšu vám drazí, že jsou vám pro Jeho jméno odpuštěny hříchy (1.Jan 2,12)


Co je tedy větší domýšlivost? Věřit, nebo pochybovat o Jeho slovu, když On sám říká, že věřícím v Krista je odpuštěno? V Písmu je jasně prohlášeno: … skrze Jeho jméno přijme odpuštění hříchů každý, kdo v něj věří (Skutky apoštolů 10,43). Já věřím tomu, že Kristus za mne vylil svou krev, když za mě podle Písma zemřel, a že mé hříchy jsou tak odpuštěny. Jsem proto snad příliš smělý a domýšlivý, když svého Boha beru za slovo a věřím, že je mi odpuštěno? Ve Skutcích apoštolů (13,38-39) je jasně prohlášeno, že každý, kdo věří je ospravedlněn. Já věřím v Krista a Bible praví, že jsem očištěn od všech hříchů. Měl bych snad pochybovat o svém ospravedlnění, když Bůh sám to říká? Věř v Pána Ježíše, a budeš spasen (Skutky apoštolů 16,31).


Věřím-li v Toho, jenž zemřel na Golgatě za všechny mé hříchy, tak jsem podle Božího Slova spasen. Proč bych nyní nemohl potvrdit, že je Bůh pravdomluvný a poděkovat mu za své spasení? Nebo bych se mu měl zpronevěřit a tvrdit, že nikdo nemůže nic vědět o svém spasení, až do soudného dne? Kdo věří v Božího Syna, má svědectví sám v sobě. Kdo Bohu nevěří, udělal z něj lháře, neboť neuvěřil svědectví, které Bůh vydal o svém Synu. A to svědectví je toto: Bůh nám dal věčný život a ten život je v jeho Synu. Kdo má Syna, má život, kdo nemá Syna Božího, nemá život. (1. Jan 5,10-13)


Písmo praví, že kdo věří v Krista, má věčný život. (Jan 3,16; 6,47). Já v Něj věřím, a proto mám věčný život. Kdybych nevěřil, že už jej nyní mám, dělal bych Boha lhářem, ale tak hrozného hříchu se dopustit nechci.


Pán Ježíš řekl: Amen, amen, říkám vám: Kdo slyší mé slovo a věří Tomu, který mě poslal, má věčný život a nepřijde na soud, ale již přešel ze smrti do života (Jan 5,24)

Tak Bůh ten svět miloval, že nám Syna svého dal,

spaseni by všichni byli, kdo by v něho uvěřili.


Přímé stezky pro dítky Boží - A.Marshall
Přeložil: F.J.Křesina
Přihlásit se
Anketa