Křesťanská hudba se stává nejsilnějším proudem hudby v USA a zároveň tento specifický styl získává název CCM.KŘESŤANSKÁ HUDBA JDE VÍTĚZNĚ SVĚTEM
Ke gospelům se přidává i metal, hip hop nebo melodický kytarový rock přinášející nekonzumní poselství
Když v roce 1991zabodovala křesťanská zpěvačka Amy Grantová v hitparádách s hitem Baby Baby, známým i u nás, ozvala se řada amerických církevních sdružení s protesty. Tvrdila, že umělkyně zabývající se interpretací duchovních písní by neměla zpívat takové odrhovačky, byť mravného obsahu.
Deset let poté je černošská i bělošská křesťanská hudba snad nejživějším proudem populární hudby a považuje se za normální, že její největší hvězdy trůní v hitparádách.Označují se jako CCM, contemporary christian music, soudobá křesťanská hudba.
Církevní showbyznys
Zatímco prodeje běžného popu v novém tisíciletí mají problémy, prý proto, že se nedaří dělat bestsellery z nových desek největších hvězd, obrat hudebního žánru CCM od začátku devadesátých let výrazně roste, aniž se jeho hvězdy producírují v bulvárním tisku. V roce 2001 se na každých deset alb s country prodalo už sedm desek křesťanských interpretů.
Není to vznešeně nudná, jakoby folková hudba, kterou slýcháme v církevním vysílání Radiožurnálu v sobotu dopoledne, ale hlasitý metal, hip hop, melodický kytarový rock nebo hispánská taneční hudba. Jediné, čím se tyto soubory liší od běžného popu a rocku, je obsah. Tím je vyznání víry, modlitba, meditace, chvála zbožného života. A také jeho příkladné naplňování. Zatímco Madonna si může pořídit nového milence a bude za to ještě svými příznivci oslavována, pro hvězdu CCM je i rozvod vážným ohrožením kariéry, jak by mohly potvrdit dvě z největších ženských hvězd, Sandy Pattiová a Amy Grantová.
Black & white
Americká duchovní hudba se odjakživa dělila na černošskou a bělošskou, přičemž existovala úzká styčná plocha mezi oběma proudy, obsazená především zpěváky z amerického Jihu. Klasickým příkladem mohou být spirituály nazpívané před čtyřiceti i více lety Johnnym Cashem. Dnes je tato oblast mnohem širší a navazuje na křížení černé a bílé hudby v běžném popu.
Hlavní trend černo-bílého popu v CCM kopíruje vývoj nejmladší generace pop hvězd. Máme tu nové duchovní verze Britney Spearsové nebo Christiny Aguilery. Lehce latinská Jaci Velasquezová debutovala v roce 1995 jako patnáctiletá, podobně jako stejně stará Rachael Lampaová, svým pěveckým talentem srovnatelná jen s Celni Dionovou, v roce 2000. K radosti mnoha rodičů se staly generačním alternativním symbolem, který s konzumní hudbou přináší nekonzumní poselství.
Ale kromě hodných holčiček napodobujících Madonnu vzor 1985 roste i počet různorodých rockových křesťanských interpretů. Mohou to být kytaroví Jars of Clay, neometalový soubor P.O.D. nebo bílá hiphopová skupina dc Talk, jejíhož čtvrtého alba Jesus Freak se už prodalo přes milion kusů. Všechny tyto soubory překračují hranice křesťanských komunit a oslovují svou hudbou, již považují za misijní činnost, nové okruhy posluchačů. Sociologové se domnívají, že strmě rostoucí počet amerických obrácených (born again) křesťanů souvisí zvláště v mladší generaci právě s jejich hudbou.
Gospelová revoluce
Černošský gospel je naopak spíše uzavřený a bílých podnětů využívá jen minimálně. Má dostatek inspirace jak v dlouhé tradici, tak v aktuálním hudebním dění na hiphopové a rythmanbluesové scéně. I tady slouží umělci jako příklad. Snad největší současný génius moderního gospelu Kirk Franklin vyrostl bez otce a nakonec byl zavržen i matkou. V jedenácti letech se stal dirigentem velkého sboru v městečku nedaleko texaského Dallasu a zároveň členem pouličního gangu .V patnácti, po smrti svého kamaráda, se prý definitivně obrátil k duchovnímu životu a ze svých přátel sestavil sedmnáctičlenný sbor, jehož nahrávky plné extatického vzrušení nemají v moderní populární hudbě obdoby. Otázkou však je, zda tuto hudbu, která má sice všechny rysy zábavné hudby, lze ještě považovat za zábavnou.
JOSEF VLČEK
Autor je hudební publicista
KŘESŤANSKÁ TEMATIKA JE TAKÉ VELICE SLUŠNÝ OBCHOD
Praha (jvl) – Už v roce 2001 tvořily desky s křesťanskou tematikou padesát milionů nosičů, což představuje 6,7 procenta všech alb prodaných ve Spojených státech. Tento nebeský cinkot přinesl do pokladen zhruba 750 milionů dolarů. Meziroční nárůst už několik let překračuje deset procent. Křesťanských desek se prodává víc než jazzu, klasické hudby a new age dohromady.
První platinová deska v této oblasti patřila v roce 1993 baptistickému hudebníkovi a kazateli Kirku Franklinovi. V žebříčku nejprodávanější církevní hudby podle časopisu Billboard se udržela přes sto týdnů. Na jedné z desek Kirka Franklina zpívá jako host i Bono z U2. Křesťanská hudba je přitom až na výjimky distribuována nezávislými vydavatelstvími, z nichž nejznámější je Myrrh. Pouze zřídkakdy se křesťanská produkce dostane do distribuce velkých gramofonových firem, proto lze většinu největších bestsellerů jen těžko koupit v Evropě