Logo

O 3 farizejích

Scénka brněnské mládeže - Čenkovice 2004 Postavy:
Farizejci: Nimrod, Togarma, Misrajim, Pán Ježíš, Kolemjdoucí, Učedlník 1, Učedlník 2, Ožralej, Kritik, Drbna 1, Drbna 2, Zamilovaná, Flegmouš, Věřící, Slepej, Chromej, Lazar, Učedlníci Pána Ježíše, Celník, Babička

( Píseň nebo rap)

Farizejci:
My jsme parta farizeů,
ta z ničeho strach nemá.
Jsme smetánka lidu
a nikdo na nás nemá.

Zákon, co nám Mojžíš dal,
nám už nestačil.
Příkazů tam bylo pár,
to každej se hned naučil.

Bůh to asi nedomyslel,
tak to zbylo na nás.
Pár set jsme jich přidali,
byl to teda maras.

Teď je všechny dodržet,
na to jen tak někdo nemá.
Však kdo se chce udržet,
ať se dívá na nás.

( Farizejci jednotlivě vystupují a představují se. (rap))

Nimrod:
Já jmenuji se Nimrod,
pěkně dlouhý je můj rod:
Josef, Heli, Mathat, Levi, Melchi, Janai
Josef, Matathias, Amos, Nahum, Esli,
Nagai, Mahat, Matathias, Semei, Josech,
Joda, Johanan, Resa, Zorobabel,
Salathiel, Neri, Melchi, Addi, Kosan,
Elamadam, Admin, Arni, Chesróm,
Fares, Juda, Jákob, Izák, Abraham.

Togarma:
Mé jméno je Togarma,
kšeft je velká má farma,
kde pěstuji zvířata čistá,
pro kněží sleva vždy jistá.

O odbyt nouze tu není,
mám monopol v Izraeli.
A nikdo bez hříchu není,
kdo nepřijde, je v ... (pekle).

Je to paradox v životě,
že na hříchu vydělám,
čím větší prohřešek,
tím větší cenu dám.

Misrajim:
Misrajim jméno mé ctěné,
z kmene Lévi pocházím cele.
Každý mi do zadku leze,
pač mám funkci velekněze.
Brzy ráno vstávám,
rozdat kněžím úkoly:
pomodlit se, vynest popel, zatopit na
oltáři, zamest ve svatyni,
vyskládat chleby, zapálit svícen
a připravit vše na návštěvní den.

Až je vše jak má být,
jdu další úkol naplnit.
Do ulic vyjdu se modlit
a tak příkladem lidem být.

Farizejci:
My jsme parta farizeů,
ta z ničeho strach nemá.
Jsme smetánka lidu
a nikdo na nás nemá.

My zákon známe nejlíp,
nás jen tak někdo nenachytá.
A kdo se nám chce postavit,
ten to pěkně schytá.

( Nimrod se pobožně modlí (křižuje se davidovou hvězdou), Misrajim důkladně leští svícen a Togarma nabízí zboží (pokřikuje: „holubi, holubičky, holoubátka, ovce, ovečky, beránci a jiná čistá zvířata...“ apod.))

Nimrod:
Jak se tak koukám na vás,
vidím, že máte hotovo.
Já taky!
Pět otčenášů, deset zdrávas,
tak můžeme jít do toho!

Togarma:
Lidi jsou už dávno v tahu,
tak můžeme začít,
dneska bude pařba v chrámu,
dneska to tu bude žít.

Misrajim:
Něco tu mám moji bratři,
pod oltářem schovaný,
frankovka, ročník 03,
no to bude fajnový.

Togarma:
Radši zavři Misrajime,
ať nás nikdo nevidí,
jak tady jíme,
kouříme a pijeme.

Nimrod:
No vidíš to Togarmo,
něco jsem vám dovez,
dostal jsem to zadarmo,
doutníky z Peloponés.

Farizejci:
My jsme patra farizeů,
ta z ničeho strach nemá.
Jsme smetánka lidu
a nikdo na nás nemá.

Pán Ježíš:
Co vy tady, plemeno zmijí,
co koukáte tak hloupě?
Bůh zde o modlitby stojí
a zde je zlodějské doupě!

( Farizeové se leknou a utečou, ještě schovaní si šeptají. )

Misrajim:
Co to bylo za člověka?

Togarma:
A kde se zde vzal?

Nimrod:
Ten mě pěkně vylekal! uff!

Misrajim:
Musíme zjistit, kdo to mohl být,

Togarma:
pak ho rychle najít,

Nimrod:
co nejdřív ho chytit...

Farizejci:
a nejlépe zabít!

( Další den se v chrámu ptají kolemjdoucího. )

Misrajim:
Hele, neviděls tu večer někoho?

Kolemjdoucí:
Jasně, Ježíše Nazaretského.

Nimrod:
Kdo to je ty vole?

Togarma:
To právě musíme zjistit.

Misrajim:
No jo, ale kde začít?

Togarma:
Zkus mrknout na net,
jestli ho už nezná svět.

( Nimrod jde k počítači a najde server. )

Nimrod:
Jo, je tu ňákej Christnet (.cz)
Že prej lidem pomáhá
a nic zlýho nepáchá.

Togarma:
Tak koukni do trestního rejstříku,
kolik už toho má na triku.

Misrajim:
Nikde žádný záznam.
Tohle nemá význam.
Zeptáme se lidí,
co vše o něm vědí.

( Osloví lidi v chrámu a sladce k nim mluví. )

Buďte zdrávy, ovečky naše,
máme na vás jedno přaní.

Nimrod:
Povězte nám, co víte; vše

Togarma:
o Ježíši, co vám plní přání.

Učedlník 1:
Tisíce lidí nasytil

Učedník 2:
a strašnou bouři utišil.

Ožralej:
Prej mění ve víno i vodu. ( škyt )

Kritik :
Účastní se i pohanských hodů,

Drbna 1:
s děvkama a celníkama.

Drbna 2:
Všude chodí s učedníkama,
má jich dvanáct dohromady,
ale chodí za ním celý davy.

Zamilovaná:
Má moc pěkný kázání,
o lásce a milování.

Flegmouš:
Káže o království nebeským,
že prej přišel z něho, co já vím.

Věřící:
Taky že jo, ty nevěříš?
Podívej co dělá, nevidíš?

Slepej:
Já od narození byl slepým
a najednou koukám, že vidím.

Chromej:
To já byl odjakživa chromej
a teď běhám jak divej.

Lazar:
Lazare, říkejte mě,
já už čtyři dni hnil v hrobě.
Pak mě Ježíš zavolal,
tak jsem prostě z hrobu vstal.

A teď nemám věřit,
že je Ježíš Boží Syn,
co přišel nás zachránit
a vykoupit nás z vin?

( Farizeové dají hlavy k sobě. )

Nimrod:
Tak tohle je teda moc,
vždyť je to jasný rouhání.
Ale odkud má tu moc,
že i duchy vyhání?

Togarma:
Říká, že ji má od Boha
a že je jeho syn.
Však to je lež ubohá,
vyhání duchy ďáblem, tím zlým.

Misrajim:
Lidem teď musíme ukázat,
že my máme na něj,
víc modlit se a usmívat
a dávat větší daně.

( Nimrod se modlí v chrámu vedle hříšného celníka. )


Nimrod:
Ó Bože, díky za to kým jsem,
tvým vzácným a milým služebníkem.
Že nejsem jak ten celník vedle mě,
ten má tolik hříchů na kontě.
A určitě věří v toho Ježíše,
prosím skoncuj s ním, toť vše.
Amen. (haleluja, amen, haleluja, amen...)

( Celník se pokorně šeptem modlí, slyší to Pán Ježíš a jeho učedlníci.)

Pán Ježíš:
Říkám vám moji učedníci,
že slyší Bůh náš milující
modlitbu pokorného ničemníka
a ne pyšného zákoníka.

( Nimrod to slyší a uraženě odejde. Togarma přichází k pokladnici, kam vhazuje stará babička jednu korunu. )

Togarma:
Hele na tu starou babičku,
vždyť tam nic nedala,
to není ani do chrámu na svíčku,
že se sem vůbec belhala...
To já dám celý kilo,
co mně včera z pařby zbylo.

( Pán ježíš a učedníci je pozorují )

Pán Ježíš:
Ta vdova dala mnohem víc,
dala vše, co měla,
farizej, ten nedal skoro nic,
jen to, co měl navíc.

( Togarma to slyší a uraženě odejde. Misrajim se co nejzbožněji modlí na nároží a tu a tam se koutkem oka koukne, jestli ho sleduje dost lidí. Pán Ježíš a učedníci ho pozorují. )

Pán Ježíš:
Na zákoníky si pozor dejte,
mluví a nic nedělají,
jen na odiv se stavějí,
ale vy tak nejednejte.

( Misrajim to slyší a uraženě odejde. Farizeové se sejdou a sdělí si zkušenosti. )

Nimrod:
Tak to nám nevyšlo, hoši,
víte, co vo mně řek?
Než ňákej celník, že su horší,
no není to na vztek?

Togarma:
No to mi řekni tohleto,
von mi zas chtěl povídat,
že je jedna víc než sto,
snad neumí ani počítat. (nebo co)

Misrajim:
A vždycky nás hned pomluví,
chce naši moc ohrozit,
musíme se domluvit
a vážně mu pohrozit.

Musíme to vychytat
a na něčem ho nachytat.

( Rozejdou se, přemýšlí a další den jdou společně za Pánem Ježíšem a postupně se ho ptají. )

Nimrod:
Mistře, všichni učedníci tví
tradici otců nerespektují.
A tak tedy nežli jí,
proč si ruce nemejí?

Pán Ježíš:
Co ústy vychází, to důležité je,
to ze srdce pramení
a může být zraněním,
co ústy vchází, to jde do hnoje.

Togarma:
Věčného Boha známe,
my spolehli se naň,
pověz, zda-li máme
také císaři dávat daň?

Pán Ježíš:
Peníze jsou císařovi,
tedy mu je odevzdejte.
Bohu dejte co mu patří
a chválu mu vzdejte.

Misrajim:
Mistře, mám poslední dotaz:
Odkud přišla ta moc na vás?

Pán Ježíš:
To je dobrá otázka
a já ti ji zodpovím,
však nebude to jen tak,
i já ti jednu položím.

Kdo pověřil Jana,
aby mohl křtít?
Je to od Hospodina,
nebo to byl lid?


Nimrod:
Když řeknem, že z lidí,
pobouříme lid.
V Janovi proroka vidí,
to vyvolá neklid.


Togarma:
Ale nemůžem říct, že byl z nebe,
proč´s mu teda neuvěřil, prosím tebe?

Misrajim:
No tak asi nevim.

Pán Ježíš:
Ani já vám neodpovím.

( Učedlníci, kteří jsou s ním začnou strouhat mrkvičku a posmívat se slovy: „Kyš kyš, setřeli...“ apod. Farizeové dají opět hlavy dohromady. )

Nimrod:
No to byla teda výhra!

Togarma:
Ani tohleto už nezabírá.

Misrajim:
Jediná nám možnost zbývá.

Farizejci:
Zabít!

( O několi dní později opět Misrajim leští svícen, Togarma ujídá předložené chleby a Nimrod zametá svatyni, když uvidí, jak přibíjí Pána Ježíše na kříž ( ozve se zvuk zatloukání hřebíků.))

Nimrod:
Hele koho to tam vidím,
náš mistr z nebe seslaný.

Togarma:
Víš co si myslím?
Nejsme sami, kdo byl naštvaný.

Misrajim:
To je dost, že ho na kříž věší,
aspoň bude pokoj od těch jeho řečí.

Farizejci:
My jsme parta farizeů,
ta z ničeho strach nemá.
Jsme smetánka lidu
a nikdo na nás nemá.

My zákon známe nejlíp,
nás jen tak někdo nenachytal
a kdo se nám chtěl postavit,
ten to pěkně schytal!

Tak máme pokoj konečně,
můžem mít zas klidnou noc,
už tu je zas bezpečně,
už zas máme velkou moc.


( Ozve se mocný hlas Pána Ježíše z kříže: „Dokonáno jest“ a ozve se silné hromobití. Chrám se začne bořit zemětřesením, je slyšet rachot padajícího chrámu, řinčení skla atd. a ozývají se zoufalé hlasy farizeů jako:“Pomóc, zemětřesení, zachraň se kdo můžeš...“ apod. Nakonec to farizeje zabije a oni skončí na zemi.)

„Bůh se staví proti pyšným, ale pokorným dává milost.“

Příbuzné, související nebo podobné články

Marnotratný syn
Báječnej bál
O deseti malomocných