Logo

Okultismus a duchovní boj

Bůh v desateru říká: Já jsem Hospodin, tvůj Bůh; já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. Nebudeš mít jiného boha mimo mne. (2M 20,2-3) a o kousek dá: "Jméno jiného boha nebudete připomínat; ať je není slyšet z tvých úst." (2M 23,13) Bůh v desateru říká: Já jsem Hospodin, tvůj Bůh; já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. Nebudeš mít jiného boha mimo mne. (2M 20,2-3) a o kousek dá: "Jméno jiného boha nebudete připomínat; ať je není slyšet z tvých úst." (2M 23,13)

Jiný bůh? – A existuje vůbec nějaký? Pavel píše do Korintu: "Modly ani bohové tohoto světa nic nejsou… jest jen jeden Bůh." (1K 8,4)

Žádný jiný bůh kromě Hospodina neexistuje (Iz 45,21), ale za těmi sochami, modlami, amulety, talismany atd. se skrývají určité síly. Něco o tom naznačuje verš: "Nevedeme svůj boj proti lidským nepřátelům, ale proti mocnostem, silám a všemu, co ovládá tento věk tmy, proti nadzemským duchům zla." (Ef 6,12, viz též +2Pt 2).

Jsou to duchovní bytosti, které se jedinému živému pravému Bohu vzepřely a teď lidem nalhávají, že mohou pomáhat, ochránit, zachránit. Mají na to různé způsoby. Tvrdí, že nás ochrání před neštěstím, když si na auto podkovu či někam na dvůr domu kolo od vozu, když si dáme pozor na "nešťastnou" třináctku, když něco zaklepeme na dřevo. Naopak štěstí přináší kominík, čtyřlístek, dokonce i fotbalové týmy si na hřiště nosí své maskoty ve víře, že jim pomohou k výhře. Mnoho lidí věří, že se musíme vyhnout geopatogenním zónám, že pro zdraví a duševní pohodu musíme nasávat energii ze stromů, kamenů, že pomohou některé druhy speciálních masáží, homeopatické léky. Lidé v různých životních situacích hledají budoucnost v horoskopech, u věštkyň, v astrologii… A to nemluvím o otevřeném okultismu jako je komunikace s mrtvými, zvedání stolu nebo pohybování skleničkami.

Chtěl bych vyjádřit, že věřím, to všechno existuje a funguje. Podkova chrání před neštěstím, horoskopy nebo jiné předpovědi se plní, maskoty přinášejí štěstí atd.

Nicméně to nepoužívám, nechci používat a nedoporučuji toho využívat – protože to Bůh zakazuje:

"Ať se u tebe nevyskytne… věštec obírající se věštbami, mrakopravec ani hadač ani čaroděj ani zaklínač ani ten, kdo se doptává duchů zemřelých, ani jasnovidec ani ten, kdo se dotazuje mrtvých. Každého, kdo činí tyto věci, má Hospodin v ohavnosti. Právě pro tyto ohavnosti Hospodin, tvůj Bůh, před tebou vyhání ony pronárody… Tyto pronárody, které si podrobíš, poslouchají mrakopravce a věštce, ale tobě to Hospodin, tvůj Bůh, nedovolil. Hospodin, tvůj Bůh, ti povolá z tvého středu, z tvých bratří, proroka jako jsem já. Jeho budete poslouchat. (5M 18,10). "Čarodějnici nenecháš naživu." (2M 22,17) "I kdyby se dostavilo to znamení nebo ten zázrak, o němž ti mluvil, když říkal: Pojďme za jinými bohy, které jsi neznal, a služme jim, neuposlechneš slov takového proroka nebo toho, kdo hádá ze snů." (5M 13,3-4)

Proč to Bůh zakazuje?


Protože původce těchto jevů, jeho autor je zlý, síly to působí, jsou zlé. Znázorním to na příkladu. Jedna paní si v době těsně po sametové revoluci potřebovala vyměnit peníze. Slyšela o jedné ulici v Ostravě, že tam jsou lidé, kteří dávají výrazně lepší kurz. Tak to zkusila. Všechno měla dobře připravené, spočítané, pouličních směnárníků tam bylo dost, a tak si jednoho z nich vybrala. Nabídl ji docela dobrý kurz, se kterým byla spokojena. Peníze vyměnila – a když si je hned na místě přepočítávala, zjistila, že má o pětistovku méně – a směnárník pryč. Tak nějak pomáhají, chrání tyto síly, které se Bohu vzepřely. Nabídnou "lepší kurz" – ale okradou…

Cílem těchto sil, které se vzepřely Bohu je získat důvěru – a podvést, ďábel chce, aby mu lidé důvěřovali, aby se o jeho praktiky zajímali, aby měl "sledovanost", aby ho lidé oslavovali, uctívali, slávu a klaněli se mu.

Tyto praktiky a metody opravdu fungují, pomáhají! – Ale jak? – pomáhají "vyřešit problém", "odstraní bolest", předpovědi se vyplní. Jak to může být zlé, když to pomáhá!

Ďábel něco tají: Nemluví o hříchu


Při těchto praktikách se neřeší hřích. O hříchu se nikde nemluví, na vině je někdo jiný, nikdo, ty za to nemůžeš, to je osud… Vlastní vinou, výčitkami se nezabývej… Ďábel totiž potřebuje, aby se o hříchu nemluvilo a hřích se neřešil. Hřích je totiž něco, čím ďábel člověka drží. K tomu je třeba pochopit jeden důležitý verš:

V Kristu máme vykoupení skrze krev jeho, totiž odpuštění hříchů. (Ko 1,14)

Co znamená vykoupení? Vykoupení se týká člověka, který je zaprodaný, který je napříkad až po uši v dluzích, tak to bylo v biblických dobách s dlužníky – stali se otroci. Dnes (stejně jako vždycky) je člověk, který zhřeší otrokem hříchu, otrokem ďábla; je zaprodaný – a protože sám nemá na zaplacení, potřebuje, aby ho někdo vykoupil. Dokud je na člověku hřích, ďábel na něho má nárok. Ale přišel Pán Ježíš Kristus, zaplatil výkupné (svou nevinnou krev), splatil tak naše dluhy – a správně bychom teď měli být jeho otroky. Kristus na to má nárok. Ale Kristus nám dává svobodu (Ga 5,1.13). Chce sice, abychom mu sloužili, ale ne jako otroci, ale jako svobodní, z vděčnosti, že nás vykoupil. Ale především platí, že máme svobodu.

Ďábel tedy potřebuje, aby na nás zůstal hřích, který je příčina všech problémů, starostí a bolestí. Proto o hříchu, o naší vině, o vyznání, pokání, o odpuštění nemluví. Potřebuje náš hřích – který nás však vede stále hlouběji a zabíjí. Odpuštění hříchů nás zbavuje ďáblovy moci.

A jsou i jiné věci, o kterých se u těchto praktik nemluví. Není tam zmiňováno žádné jméno – ďábel potřebuje zůstat v utajení. "To se tak říká…" – Nedovíte se, kdo to říká, kdo za tím stojí. Ďábel se ukrývá, maskuje, žije ve tmě, nechce být rozpoznán.

Jméno je však velmi důležité. Pán Ježíš se představuje jménem. "V jiném jménu není spása." (Sk 4,12) Kdo bude vzývat jeho jméno, bude spasen." (Ř 10,13). Když se Pán Ježíš setkává s démony, vyžaduje jejich jméno. ("Legie", L 8,30) Kdykoli se jedná o něco pochybného, je třeba zkoumat, kdo za tím stojí. Pokud se to nedovíte, je to pochybné. A dokonce i když se ďábel bude představovat jako Ježíš. Je třeba trvat na tom, zda je to ten Ježíš, který za mé hříchy zaplatil, prolil svou krev, zemřel a vstal z mrtvých. Kristus vysvobozuje.

Bojíte se pověr? Věříte jim?


Bible nabízí řešení: nevěřte, nebojte se jich! Bůh Izraelcům vyčítá neposlušnost, že se bojí tam, kde se bát nemají: "Řekl jsem vám: Já jsem Hospodin, váš Bůh. Nebojte se bohů Emorejců, v jejichž zemi sídlíte. Ale vy jste mě neuposlechli." (Sd 6,10)

A na závěr parafrázovaný text z Izajáše 8,19-22: "Řeknou vám: Dotazujte se duchů zemřelých a jasnovidců, kteří sípají a mumlají. Což se lid nemá dotazovat svého Boha? Na živé se má ptát mrtvých? (To mají hledat pomoc u mrtvých místo u živých?) (Vraťte se) K zákonu a svědectví! Což oni neříkají takové slovo, že mu z něho nevzejde jitřní záře? (kralicky: K zákonu a svědectví! Pakli nechtí, nechať mluví vedlé slova toho, v němž není žádné záře,) Lid bude procházet zemí zatvrzelý a hladový. A protože bude mít hlad, rozlítí se a bude zlořečit svému králi i Bohu s tváří pozvednutou vzhůru. Podívá se k zemi, a hle, jen soužení a temnota, skličující ponurost, šerý soumrak, do něhož bude zahnán.

Jsou to aktuální situace: Ptát se na špatné adrese, živit svou duši brakem místo slova, které by zářilo, chodit se zaťatými pěstmi proti vládě i proti Bohu. Izajáš, Bible má odpovědi i pro nás.

Cíl boje: zůstat stát: nepadnout ani neutéct! Zbraně: Efezským 6,13-18

Diskuse, další otázky: pokrmy, masáže (Bůh stvořil k užívání); Modlám obětované: Nevěřte!

Převzato z osobního webu http://vopalecky.cz
Jan Vopalecký, kázání Vsetín, 28.6.2009