Logo

Poezie pro Janu

První báseň je tak trochu prorocká, protože vzápětí jsem našel tu pravou. Další se dá zařadit do milostné poezie (pochopitelně cenzurováno). Poslední jsem napsal po obrácení. Neznámá

Pořád čekám na ni a ona na mě,
kdy už jí konečně nabídnu své rámě.
Večer na ni myslím,
i když nevím, kdo je,
budu muset zkrotit myšlenky svoje.

Touha po lásce mě nenechá spát,
jak potěší, když tě někdo má rád.
Touha po krásce mi dodává sílu,
přál bych si potkat kouzelnou vílu.

Nevím však, zda ji budu opravdu milovat,
abych toho všeho potom nemusel litovat.
Doufám, že nenarazím na lacinou děvku,
co jenom bere, a nikomu nic nedá,
až jednou poznám tu osudovou dívku,
už nebudu ten, který pořád jen hledá.

Máti mi někdy do života mluví,
radí, ať si vezmu mladou a bohatou,
jak na tom bude, to nikdo neví,
miloval bych ji klidně i nahatou.


SMS pro Janu

Toužíš po troše poezie,
ta nikdy nezmizí,
ona stále žije.
Chceš, abych novými verši sršel,
nekončím,
náš čas zatím nevypršel.

Často na sebe myslíme,
proplouváš mi v hlavě,
svůj svět si spolu vysníme,
s Tebou básně tvořím hravě.

Připadá mi to zatím nevinný,
chci ať je mezi náma něco jiný,
nevím jak Ti naznačit,
že si chci s Tebou něco začít,
jednou to zkusit můžem
krásná žena s bláznivým mužem.

Chtěl bych mít na Tebe času více
a oddávat se večerní romantice,
odpoutat se od všední reality,
zhasli bychom světla, zapálili svíce,
každodenní inspirací pro mě jsi Ty.

Co je to za sílu tajemnou,
která dává lidi dohromady,
pořád cítím Tvou vůni jemnou
a obdivuju Tvé skryté vnady,
jež každé dívky nemají
a tak říkám potají
...miluji Tě.

Líbí se mi Tvůj krásný smích,
vídávám ho ve snech svých,
stále uvnitř něco tuším...
máš něžnou a láskyplnou duši.

Jsem rád, že Tě mám
a nemusím být sám.
náš vztah zdá se dokonalý,
rozpory ho jen tak nezahalí.
Chci Tě více poznávat,
a lásku stále vyznávat.
Mám pokračovat věčně
a dál skládat své slečně?


Dopis Janě

Zdáš se mi téměř bez chyby,
my dva hádky zatím neznáme.
Něco mezi námi chybí
- Boží požehnání nemáme.

Ne! Neodkládej tyto slova!
Nechci ti předkládat báje.
Toužím ti říci pravdu znova,
jak můžem se dostat do ráje.

Já vím, zní to fantasticky,
podívejme se kriticky,
jak mohla přebývat fyzicky
Boží láska na zemi.

Příběh je starý dva tisíce let,
začal se počítat letopočet.
Tehdy se narodil Boží Syn,
dokonalý, bez vady a vin.

Zázračnými činy uzdravoval lid,
učením o Bohu pobouřil davy,
a to že vírou v něj věčně budem žít
v lásce, radosti a pokoji.

„Neboť Bůh tak miloval svět,
že dal svého jediného Syna,
aby žádný, kdo v něho věří,
nezahynul,
ale měl život věčný.“
(Bible - Nový Zákon - Jan 3:16)

Svou obětí smazal hřích světa,
po mocnostech zla bylo rázem veta.
Měl jsem tu čest jej v životě poznat
a každou nepravost v pokoře doznat.

Máme však radostnou zprávu,
pilíř o nějž se lze opřít,
zmrtvýchvstáním potvrdil svou moc a slávu,
za ni byli ochotni i mučednicky zemřít.

Velikost té lásky nepochopíš,
vírou ji i ty přijmout smíš.
Tu ti já nabídnout nemohu,
takovou nalezneš jen v Bohu.


(j.rene@seznam.cz)

Příbuzné, související nebo podobné články

Křesťanské ctnosti a neřesti
Naše hříchy
Nemilosrdná realita
Svoboda
Svědectví