Logo

„Potom přišel Hospodin, stál tam a zavolal jako předtím: „Samueli, Samueli!“ Samuel řekl: Mluv neboť tvůj otrok slyší.“ 1S 3,10

Boží slovo má tu výhodu, že čím usilovněji ho čteme, tím lépe jsme schopni proniknout do souvislostí, které mají věčnou platnost. Jedna z vůbec nejpozoruhodnějších skutečností souvisí s tím, že Boží slovo se čte celý život[1]. Nikdy nezrezaví! Jedná se o zcela jedinečný oddíl textů, které mají jak lidského tak nebeského autora.

Úvod do studia

Boží slovo má tu výhodu, že čím usilovněji ho čteme, tím lépe jsme schopni proniknout do souvislostí, které mají věčnou platnost. Jedna z vůbec nejpozoruhodnějších skutečností souvisí s tím, že Boží slovo se čte celý život[1]. Nikdy nezrezaví! Jedná se o zcela jedinečný oddíl textů, které mají jak lidského tak nebeského autora. Některé oddíly nejsme schopni pochopit hned, protože jsou nám uzamčeny, podobně jako je tomu v moderních hrách, kde musíte splnit různé rébusy nebo nalézt vhodné klíče k uzamčeným dveřím, abyste se dostali do dalšího děje. Toto přirovnání trochu pokulhává, protože smyslem křesťanova života není dosáhnout „plného dobrodružství“, nebo „odemknout všechny uzamčené dveře“, ale faktem je, že kdo miluje Hospodina, bude zachovávat jeho slova[2], a když pozná moudrost obsaženou v Písmu, už nebude chtít laciné náhražky, které jsou k nalezení jinde. Sběratel, který má nejcennější perlu, nepotřebuje celou sbírku, protože už našel to, po čem celý život prahl![3] Uděláme dobře, když se skloníme před Autorem Slova života a budeme mu v tichém očekávání naslouchat, jako musel naslouchat malý Samuel[4]. Musíme naslouchat pečlivě a důsledně, protože slyšet špatně je častokrát horší než neslyšet vůbec.

Když jsem začínal autoškolu, přišel jsem na první lekci jízd a můj instruktor se poněkud divil, že vůbec neumím řídit. Nakonec však řekl, že to je vlastně dobře, protože aspoň mě nebude nejdříve muset odnaučovat špatné návyky. Je smutnou realitou, že schopnost správně rozdělovat slovo pravdy [5] je asi tak vzácná jako celý den na silnici bez nehod. Stačí se rozhlédnout po náboženském světě, kde vidíme snahy uplatňovat starozákonní řády v novozákonní době! Na jedné straně se nedává přednost vozidlům jedoucím po hlavní silnici a jindy řidiči nejsou ochotni poslechnout jasný nápis STOP! Místo toho, aby naslouchali mistrům, kteří své životy utratili v pokorné službě Pánu Ježíši a tímto způsobem mohli vyrůst ve zralé duchovní jedince, kteří budou schopni dědictví dochované krví mučedníků předat další generaci,[6] raději sedají jako výrostci do silných vozů racionalismu a liberalismu hnáni neomezenou rychlostí vlastních zájmů takže jim už ani nepřijde divné, že na jejich shromážděních ani v životech není místo pro Pána Ježíše.[7] Jindy zase odmítnou přistoupit na to, že se nacházejí na území jiného státu, kde vládne jiný druh vlády, a tak svou jízdou v protisměru ohrožují druhé. Další jsou pro změnu opilí bludným učením evangelia prosperity nebo „skutkaření“ čímž představují značné nebezpečí pro děti, které přebíhají přes ulici ve snaze dostat se do školy. Jak je dobré a užitečné, když se člověk nepustí na vlastní nekontrolovanou a zběsilou jízdu po dálnici, ale raději odbočí na úzkou cestu plnou těžkostí, která však vede správným směrem[8]. Pastýř, který ovce vede k tichým a klidným vodám nepotřebuje naši chytrost, ale my se potřebujeme zastavit a nepředbíhat, protože jen on nás dokáže ochránit od lvů a medvědů, kteří jsou poblíž a provést údolím stínu smrti.[9]

Tento princip uvidíme opakovaně, ale v naší knize dojdeme i do situací kdy Bůh k člověku mluvit přestane. Především pro nás, kteří jsme byli obětí Božího Beránka - Pána Ježíše Krista - smířeni a stali jsme se Božími dětmi, by bylo velmi závažné, kdyby s námi náš Otec přestal komunikovat. Když Hospodin mluvit přestane, nebo je nucen do zodpovědné služby uvést někoho kvalitnějšího, protože jsme svůj úkol nezvládli, jsme to vždy my, kteří jsme ochuzeni, Hospodin nakonec svých záměrů vždy dosáhne.

Boží slovo je sedmkrát přečištěné[10], a proto bude třeba „kráčet pomalu“, abychom zbytečným spěchem a netrpělivostí nepřehlédli indicie, které leží ukryty hluboko uvnitř. Naším průvodcem je Duch svatý, bez jehož působení by pro nás Písmo zůstalo zapečetěnou knihou. Lekci poslušnosti nezvládli kněží, králové, synové proroků a tak vůbec není samo sebou, že my ji zvládneme. Není třeba nyní rozumět, čemu nás Duch svatý chce naučit, ale bude užitečné, když si jako lékárničku první pomoci vezmeme slova apoštola Pavla, která napsal věřícím do Říma:

„Všecko, co bylo kdysi napsáno, bylo napsáno k našemu poučení, abychom skrze trpělivost a povzbuzení z Písem měli naději.“ [11]

Netrpělivost vede k neposlušnosti a neposlušnost ke smrti. Když člověk naopak očekává na Hospodina jako Boží ctitel nebude zahanben. Nechť si čtenář nyní v modlitebném duchu nejlépe opakovaně čte celou první knihu Samuelovu ;).

_________________________________________________________________

[1] „I kdyby mě opustil můj otec a má matka, Hospodin mě k sobě přivine. Vyuč mě Hospodine, své cestě, veď mě rovnou stezkou, vždyť na mě číhají!“ Ž 27,10-11

[2] „Ježíš mu odpověděl: „Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek.“ J14,23

[3]„Království Nebes je dále podobné člověku kupci, hledajícímu krásné perly. Když našel jednu drahocennou perlu, odešel a prodal vše, co měl, a koupil ji." Mt 13,45-46

[4] „Potom přišel Hospodin, stál tam a zavolal jako předtím: „Samueli, Samueli!“ Samuel řekl: Mluv neboť tvůj otrok slyší.“ 1S 3,10

[5] „Horlivě usiluj, aby ses před Boha postavil jako člověk osvědčený, pracovník, který se nemusí stydět a který správně rozděluje slovo pravdy.“ 2Tm 2,15

[6] „Co jsi ode mne slyšel před mnohými svědky, to svěř věrným lidem, kteří budou schopni vyučit také jiné.“ 2Tm 2,2

[7] „Hle stojím u dveří a tluču; kdo by uslyšel můj hlas a otevřel dveře k tomu vejdu a budu s ním večeřet a on se mnou.“ Zj 3,20


[8] „Vejděte těsnou branou, protože široká je brána a prostorná cesta, která vede do záhuby;a mnoho je těch, kteří jí vcházejí. Jak těsná je brána a zúžená cesta, která vede do života, a málo je těch, kdo ji nalézají!" Mt 7,13-14

[9] viz 1S 17,34-35; Ž 23

[10] viz Ž 12,7

[11] Ř 15,4
_________________________________________________________________
V textu je použit ČSP
Přihlásit se
Anketa