Logo

Proměna hudebníka – Arnold Ray

Jakým způsobem nalezl Mesiáše mladý židovský saxofonista? Narodil jsem se a byl jsem vychován v ortodoxní židovské rodině. Moje matka každý pátek večer zapalovala svíčky a modlila se židovské modlitby. Mívali jsme tři soubory řádu: mléčný, masný a jeden pro Velikonoční stůl. Podle zvyku většiny židovských rodin, mne v náboženství vyučoval rabín.

SaxofonKdyž jsem studoval na vysoké škole, můj bratr mi navrhl, abych hrál na saxofon. Zdálo se, že tento nástroj je pro mne vhodný. Často jsem strávil šest až osm hodin denně cvičením, i když byly velmi horké dny. Po šesti měsících jsem hrál z povolání. Mou velkou touhou bylo, stát se ředitelem velkého tanečního orchestru.

Když jsem ukončil vysokou školu, hrával jsem s více tanečními orchestry. Mezi hudebníky byli lidé různých národů a náboženství. Z těchto nebyli jedni lepší než druzí. Byli jsme všichni stejní – slepí, beznadějní a ztracení. Pil jsem, hrál karty a kouřil. Chtěl jsem se jenom mít dobře. Vrhl jsem se na filosofii. Četl jsem Jamese, Platóna a Schopenhauer, ve kterých jsem hledal uspokojení, ale všechno bylo zbytečné.

Po čase jsem přišel do svého domova v Brooklynu, když jsem hrál se souborem z New Jersey. Jednou večer, při procházce, jsem uviděl nevelký zástup na rohu ulice. Přišel jsem blíž a viděl jsem tam člověka se saxofonem. Někdo další hovořil. Řeč mne nezajímala – jen ten saxofon. Chtěl jsem si poslechnout, jak ten člověk hraje.

Stál jsem čtvrt hodiny v očekávání, kdy si hudebník vezme saxofon. On však zahrál jen tón pro začátek zpěvu. Zpěv mne nijak zvlášť nezajímal, chtěl jsem si poslechnout jen saxofonové sólo. Čekal jsem dále. Přitom jsem byl víc a víc zaujat slovem řečníka. Trvalo ještě dvacet minut, než hudebník zase vzal saxofon, aby ho sbalil – a shromáždění skončilo!

Za tu dobu se však probudil můj zájem. Po shromáždění ke mně přistoupil jeden ze zpěváků a ptal se mne na mé náboženské přesvědčení. Řekl jsem mu, že jsem římský katolík, protože jsem si myslel, že by se mnou nemluvil o Ježíši, kdybych mu řekl, že jsem žid.

SvitekMuž mne pozval na příští večer na shromáždění. Udělal však i něco jiného, za co mu budu vděčný, dokud budu žít – dal mi Nový zákon. Rozešli jsme se a já jsem šel rovnou domů. Začal jsem číst knihu a četl jsem hodinu za hodinou. Když se rozednívalo, měl jsem přečtenou velkou část. Když přišlo 24 hodin od té chvíle, co jsem na rohu ulice dostal Nový zákon, poznal jsem jen skrze čtení Božího Slova, že jsem hříšník a že Pán Ježíš Kristus je pravým Mesiášem Izraele. A tehdy jsem udělal jedinou rozumnou věc, kterou jsem v těchto okolnostech mohl: uvěřil jsem celým srdcem, že On na svém těle vynesl moje hříchy na kříž.

Druhý večer jsem šel do shromáždění a veřejně jsem vyznal svoji víru v Pána Ježíše Krista. Tomu, který mi dal Nový zákon, jsem vyznal, že nejsem římský katolík, ale žid. Hle jsem i skutečným židem, protože věřím v pravého Mesiáše Izraele.

Když Pán Ježíš Kristus zavítal do mého srdce, učinil ze mne nové stvoření. Staré věci pominuly a všechno se stalo nové. Blažená radost a pokoj vstoupily do mého života. Dnes mám blaženou naději, že budu se svým Pánem po všechny věky.