Otázka:
1) Myslíte si, že půjdete do nebe, nebo do pekla?
2) Na základě čeho je člověk spasen?
3) Proč někteří lidé věří a jiní ne?
4) Cíl a jistota života?

Příslušník církevnické organizace

Odpověď 1)
Nemůžu to říct jistě, konečné slovo má Bůh, ale asi do nebe.
Porovnání s Písmem: „Kdo věří v Syna, má věčný život; kdo ale Synu nevěří, nespatří život a zůstává na něm Boží hněv“ (J 3:36) NBK. Kdo se vírou spolehne na Kristovu oběť, má život, ví, že je spasen. Pokud neuvěří, tak spasen není.

Odpověď 2)
Měl by být členem církve (myšleno organizace), být pokřtěn, konat dobré skutky, modlit se, pomáhat tam, kde je potřeba...
Porovnání s Písmem: "Neboť jste spaseni milostí skrze víru, a to není z vás - je to Boží dar" (Ef 2:8) NBK.
Bůh po nespaseném člověku nic nechce, protože takový člověk je pro něj mrtev ve svých vinách a hříších. Teprve, když uvěří, stává se Božím dítětem a On mu říká, jak má dále žít. Stejně tak členství v nějaké organizaci nikoho nezachrání, Bůh vyžaduje pouze víru. On sám, když člověk uvěří, začlení spaseného jedince do Církve, která je Jeho „tělo“.

Odpověď 3)
„Nevím, každý přece v něco věří...“
Porovnání s Písmem: „Vždycky za vás děkuji svému Bohu pro tu Boží milost, která vám byla dána v Kristu Ježíši“ (1K 1:4) NBK. Každý sice v něco věří, ale jen ten, komu je dána milost, věří a doufá ve Spasitele.

Odpověď 4)
„Seberealizace, pomáhat druhým...“
Porovnání s Písmem: “Vždyť Kristova láska nás zavazuje. Máme zato, že jestliže jeden zemřel za všechny, pak zemřeli všichni; a on zemřel za všechny, aby ti, kdo žijí, již nežili sami pro sebe, ale pro Toho, který za ně zemřel a vstal z mrtvých“ (2K 5:14-15).
„A všecko, což byste koli činili, z té duše čiňte, jakožto Pánu, a ne lidem.“ (Kor 3:23) KR
Znovuzrozený člověk je zavázán Kristu, proto nežije více pro sebe, ale pro svého Mistra.