- Máme už všechno připravené? Jídlo, pití, příbory, talíře a sklenice, stoly a židle? Krásné ubrusy, svíčky, ozdoby na zdech a na dveřích? Jsou otevřená okna, aby vlahý letní vzduch mohl proniknout až do morku zdí?
- Ještě nám chybí hudba.
- Jaktože nám chybí hudba? Kdo ji měl zajistit?
- Ty!
- Ach, jsem hlupák, ale nevadí, hned všechno napravím. Hudba bude, místo k tancování, všechno.
- Máme připravenou i jinou zábavu?
- Ale jistě, přijde kouzelník, budeme číst veselé příhody, máme nachystané zábavné hry.
- A kde jsou květiny, otče?
- Neboj se, za půl hodiny je přivezou ze zahradnictví.
- Už se tolik těším, otče.
- I já se těším. Hlavně se těším na všechny ty pozvané. Některé z nich jsem neviděl už velmi dlouho.

Uplyne hodina.

- Tak vidíš, květiny jsou na místě, všechno je nachystáno.
- A co hudba?
- I muzikanti přijdou.
- Takže skutečně všechno už je hotové?
- Ano, má milá.
- A co budeme dělat, otče?
- Čekat.
- Čekejme tedy.

Uplyne další hodina.

- Otče, není už čas, aby naši hosté pomalu přicházeli?
- Ano, už se začíná stmívat. To je znamení, které má všem připomenout, že dnes jsou očekáváni na naší krásné slavnosti.
- Je krásná, otče. Mám z ní velikou radost. Mohu říct hudebníkům, aby začali hrát?
- Ano, běž, to bude pěkné.

Tichá hudba a napjaté očekávání.

- Otče, už tu všichni měli dávno být, kde jsou? Na co ještě čekají? Vždyť už i hvězdy vyšly.
- Máš pravdu. Pošleme někoho, aby se zeptal.

Znovu tichá hudba a napjaté očekávání.

- Jakže? Nikdo nepřijde? Nemají čas? Žení se a vdávají? Obchodují? Rodí se a umírají? Teď? V tuhle chvíli, kdy měli být všichni přítomni na mé slavnostní hostině? Jak se opovažují!!!
- Otče, nehněvej se tolik, třeba...
- Mlč!!! Co je mi do nich? Chtěl jsem je dnes večer uctít a říct jim, jak je mám všechny rád, jak rád je vidím ve svém domě, jak se těším z jejich přítomnosti. Všechno zkazili!!!
- Otče...
- Ne!!! Jděte hned ven, do ulic, na náměstí, jděte do nádražních hal a do parků, na mosty i pod ně, do zákoutí i na osvětlená prostranství a přiveďte, koho potkáte. Malého či velkého, dlouhého či širokého, třeba i bystrozrakého nebo slepého, hluchého a chromého, dobrého i zlého! Všechny přiveďte, protože tady se dnes BUDE slavit. A budou slavit ti, které jsem nepozval. Protože ti, na které jsem čekal, NEPŘIŠLI!!!