Logo

Studium předobrazů (10.kap)

Bibli můžeme studovat tak, že se celá látka rozvrhne na dějiny, předobrazy, proroctví, zázraky a podobenství. Je velmi zajímavé studovat v bibli předobrazy. Budeš-li předmět dobré knihy vztahovat na sebe, podivíš se, jak tě to zaujme. Věrných obrazů a předobrazů nás samotných je v bibli mnoho. Bibli můžeme studovat tak, že se celá látka rozvrhne na dějiny, předobrazy, proroctví, zázraky a podobenství.

Je velmi zajímavé studovat v bibli předobrazy. Budeš-li předmět dobré knihy vztahovat na sebe, podivíš se, jak tě to zaujme. Věrných obrazů a předobrazů nás samotných je v bibli mnoho. Velmi často se jí vytýká, že vypráví o chybách lidí. Ale my bychom měli uvážit, že není jejím účelem, aby nám říkala, jak jsou lidé dobří, nýbrž jak se špatní lidé mohou stát dobrými. Především však je v bibli plno předobrazů Krista. Předobrazy jsou předem vržení stíny; ale kde je stín, tam musí být také těleso.

Bůh zjevně zvolil tento prostředek, aby poučil národ izraelský o zaslíbeném Mesiáši. Všechny zákony, obřady a uspořádání Mojžíšovy smlouvy se vztahovaly na Krista a jeho smlouvu. Osvícené oko zahlédne Krista ve všem. Např. stánek úmluvy byl předobrazem Kristova lidství. U Jana 1,14 se praví:

„A Slovo to tělo učiněno jest a přebývalo mezi námi.“

Umyvadlo předznačovalo posvěcení nebo očištění. V listu k Efezským 5,26 čteme:

„Aby ji posvětil, očistiv obmytím vody skrze slovo.“

Svícen byl předobrazem Krista jakožto světla světa. Chleby předložení ho předznačovaly jako chléb života. Velekněz byl stále předobrazem Krista. Kristus jako Áron je ustanoven od Boha. On žije ustavičně jako náš prostředník; byl přísežně ve svůj úřad ustanoven – a tak dále. Velikonoční beránek, den přísahy, udřená skála, oběti, útočiště, měděný had – to všechno poukazovalo na Kristovo budoucí smírčí dílo.

Adam byl rovněž Kristovým předobrazem. Přrovnej oba adamy. Jeden přinesl na svět hřích a smrt; druhý je zase odstranil. Dále Kain představuje přirozeného, Ábel duchovního člověka. Ábel jako pastýř je předobrazem Krista, nebeského pastýře. V bibli nenajdeme krásnějšího předobrazu Krista nad Josefa. Byl nenáviděn svými bratry, zbaven šatu, prodán, žalářován; byl povýšen, nosil na kruku zlatý řetěz a všichni se před ním skláněli. Přirovnání Josefova života k životu Ježíše by zkušenostmi ukázalo očividnou podobnost.

Nemoc malomocenství je věrným obrazem hříchu. Je nevyléčitelné, působí smrtelně, je zákeřné a pokračuje od malého počátku k úplné záhubě. Své oběti odděluje od ostatních lidí, právě tak jako hřích odděluje člověka od Boha. Tak jako Kristus měl moc očistit malomocné, tak milostí Bioží nás očišťuje jeho krev od každého hříchu.

Adam představuje vrozenou hříšnost člověka; Ábel představuje smíření; Enoch představuje společenství s Bohem; Noe znovuzrození; Abraham víru; Izák synovství; Jákob výchovu a službu; Josef oslavení utrpením.

Jiný dobrý způsob studia bible je zkoumání biblických charakterů. Musíme je však pozorovat po celý jejich život od kolébky až do hrobu. Nevěřící často vyjmou určitou část ze života muže – řekněme Jákoba nebo Davida – a posuzují z toho celý život. „Tito lidé,“ říkávají, „byli podivní světici, a přece je Bůh nepotrestal.“ Sledujete-li však skutečně celý jejich život, shledáte, že Bůh velmi vážně stíhal jejich pobloudění.

Jistá paní si kdysi stěžovala, že v ní moc čtení bible nevzbuzuje zájem. Nemůžete-li vzbudit svůj zájem tímto způsobem, pokuste se o to jiným způsobem. Nedomnívejte se, že musíte po řadě pročíst celou bibli.

Zajímavým předmětem studia bible je také význam vlastních jmen. Je pozoruhodné, že všechna jména v bibli, zejména hebrejská, mají svůj zvláštní smysl. Všimněte si rozdílu mezi Abram (otec výsosti) a Abrhám (otec množství) a máte klíč k jeho životu. Jiným příkladem je Jákob (lstivý) a Izrael (kníže Boží). Jmena tří Jobových dcer (nejvyšší krása). Tato jména, která znamenají krásu, ukazují, že Jobova vyrážka nezanechala nic ošklivého.



Redakčně upraveno.
Přihlásit se
Anketa