Pallo

Pavel Eleder, zvaný pallo, je rodák z Vysočiny, nyní student biologie a filosofie na MU v Brně. Kromě toho miluje hudbu, přírodu a cestování. Ve třinácti letech přijal Ježíše Krista jako Pána svého života. Navštěvuje křesťanský sbor v Brně - Židenicích. Více na stránkách: www.pallo.poutnici.com.

Poslední články autora:
  Charles Haddon Spurgeon (1834-1892)
  Satelit uzavírá záhadu Noemovi archy - 2/2
  Satelit uzavírá záhadu Noemovy archy - 1/2

Scénka brněnské mládeže na svatební hostině novomanželů Aleše a Ireny Drbalových nedaleko Bystřice nad Olší dne 28.4.2007


Scénka „Svatba v Káni Galilejské“
Představeno v premiéře na svatební hostině novomanželů Aleše a Ireny Drbalových nedaleko Bystřice nad Olší dne 28.4.2007

Úvod:
Vypravěč:
Před pár lety v Izraeli,
v kraji zvaném Galilea,
v městě zvaném Kána
svatba byla pořádána.

Z toho, co nám praví Svatá Písma
patrno, že svatba byla velká, ba obrovská,
žádná troškařina,
svatba jak má být,
lide chtěli veselit se,
bavit, tancovat, jíst... a pít.

Počet zvaných neřešili,
z placu Krista pozvali
i s bandou dvanácti,
ať svou přítomností všechny poctí
a vskutku dobře udělali.

Ježíš Kristus, On byl Bůh,
svatý, čistý, dokonalý,
nemusel si na nic hrát,
byl tam kde byli lidi,
kde moh´ slávu Boží ukázat.

1. scéna: Pozvání
Juda nosí cedulku „otec ženicha,“
aby s ním nebyl zaměňován.

Juda (otec ženicha):
Ježíši, příteli, jsi nejsrdečněji zván,
je to pro mne událost,
a chci abys byl tam,
jsi můj nejvzácnější host.

Ježíš:
Drahý Judo, je mi ctí,
ač vína pít moc nemusím,
chci se s tebou radovat,
veselit se, smát se a být rád.

Juda (otec ženicha):
Tví přátelé jsou též mými,
vezmi všechny s sebou
i svou matku Marii,
vždyť je vzácnou ženou.

2. scéna: Obřad
Kolem stolu sedí skuteční novomanželé
a účastníci scénky jako svatebčané.
Novomanželé jsou v centru dění,
ačkoli se na ději skoro nijak nepodílejí.
Oddávající rabín je pouze požádá,
aby vstali a vtipnou formou je oddá
(inspirováno muzikálem „hero“).
Potom si všichni svatebčané začnou
ťukat s vínem, smát se, radovat se, mohou
zazpívat novomanželům i nějakou píseň.

3. scéna: Došlo víno
Juda (otec ženicha nebo někdo jiný):
Milý Lévi, dolej vína,
jak smutný pohled do dna,
šťáva načisto došla,
nedej by nálada pošla.

Lévi (obrátí se k ženichovi):
Už běžím, běžím ženichu
donést nápoj k tvému čenichu.

Lévi s Johnym poodejdou do zákulisí
hostiny k sudům s vínem. Ty představuje nejlépe šest kýblů, případně jeden. V každém z nich je jedna láhev s červeným vínem, (nebo všech šest v jednom kýblu), které ovšem nejsou vidět.

Johny:
Hm, všechny sudy prázdné,
kde to, šopa, vázne?

Lévi:
Johny, když´s to vajno objednával,
že sis taky ňáké dával?
Hostiny je polovic,
a vína nikde víc.

Johny:
Při vší střízlivosti jsem to dělal,
však nevěda, kolik lidí ženich uhostí,
taky nevěděl jsem, koho pozval,
podcenil jsem síly hostí.

Lévi:
Jsme ve velkém průšvihu,
měli jsme to na starost,
svatba jednou za život,
teď zkazíme jim radost.

Johny:
Ale co chceš teď dělat?

Lévi:
Pro nové víno poslat.

Johny:
Nejbližší non-stop v Nazaretu,
to máš tak deset kilometrů,
stejně nemáš velblouda,
jak bys táhl tolik litrů?

Lévi:
Máš snad lepší nápad?

Johny:
Do vesnice pojďme žebrat.
Když dá každý trošku,
tak hned máme flašku.

Lévi:
Kde žiješ, příteli?
Lidi ti daj kulový,
a i kdyby, na co nám pár lahví bude,
za malou chvíli,
zase nám prd zbude.
Somrovat já prostě nepudu,
ztrapňovat se v Káni nebudu.

Johny:
Už nemáme žádnou možnost.

Máří k Johnymu a Lévimu
(prochází kolem nich a zaslechne
část jejich rozhovoru):
Vím, kdo může pomoct.

Máří k Ježíši:
Ježíši, synu,
Bůh ti dal přece moc,
nedostává se už vínu,
pospěš rychle na pomoc.

Ježíš:
Já vím, Bůh má pro všechno svůj přesný čas,
nechtěj věci uspěchat,
až přijde má hodina,
vím, co mám udělat.

Máří k Ježíši:
Věřím, uděláš to v pravou chvíli,
bychom slávu Boží uviděli.

Máří k Johnymu a Lévimu:
Vím, že učiní, zázrak,
jen buďte trpěliví,
poslouchejte avšak,
čiňte vše, co vám poví.

4. scéna: Proměnění vína
Ježíš:
Pojďte, vodu semhle nalévejte!

Johny:
A proč vodu, my chcem víno!?

Lévi (pohrdavě ho odstrčí, zabrumlá
něco o tom, že ho mají přece poslouchat
a začne nalévat vodu z petláhve do kýblů)

Ježíš:
A teď hleďte nabírat,
správci dejte ochutnat.

Lévi (v jednom z kýblů je kromě lahví
připravená sklenička s červeným vínem.
Lévi vezme prázdnou skleničku,
kterou v kýblu nechá a vytáhne tu plnou):
Snad mě šálí zrak,
není to zázrak?

Johny:
Musíme ochutnat přeci,
může to být podraz.

Lévi:
Jdem to donést správci,
vypil bys to zaráz!

Lévi a Johny jdou se skleničkou ke správci,
kterým může být oddávajíc, nebo někdo jiný
a dají mu ochutnat. Ten se na to podívá
zrakem odborníka, zatočí se skleničkou,
přičichne si a ochutná.

Správce:
Ten ženich, to je samé překvapení,
nejdřív horší víno dá,
a když jsou všichni nalomení,
to nejlepší podává.

Ostatní svatebčané jak to uvidí, vrhnou se
k sudům, vytáhnou z nich oněch šest láhví
s vínem a postaví je před novomanžele jako svatební dar.

Závěr a přání:
Vypravěč:
V Bibli se toho moc nedočteme
o ženichovi a nevěstě a o samotné svatbě;
třeba byla zrovna jako ta vaše.
To důležité, co zůstalo zapsáno je,
že tam byl Pán Ježíš, a že vykonal zázrak.
Dnes zde byl Ježíš skutečně nejvzácnějším hostem, ať je jím i v celém vašem společném životě. „Udělejte vše, co vám poví.“



Pallo Eleder duben 2007

K článku nebyly nalezeny žádné související články.