Logo

Svědectví z mého života

Prožil jsem radostné dětství v milující rodině obklopen spoustou lidí, kteří se postarali o ohromné zážitky na jejichž lásku budu vždy vzpomínat. Svět byl pro mě místem jedné velké záhady. Jak šel čas tak jsem poznával stále nové lidi a zkoušel různé věci. Můj problém byl, že jsem nedokázal rozlišit věci dobré od těch špatných – zkrátka „all is just one big fun“ a od toho se tak něják odvíjela filosofie mého života. Jednoduše řečeno, žil jsem staronovým heslem – „Žij pro okamžik!“ a „Užívej si dokud to jde!“ Vždyť kdo ví zítra - „po nás ať přijde potopa“! Jakkoli jsem se snažil tímto způsobem nalézt pravý smysl života, začal jsem stále víc narážet, a začalo mi docházet, že takto to dál nejde, nejenom kvůli mně, ale i kvůli mému okolí. Můj život byl jeden velký podvod. Jak to myslím? No, vlastně se na to dá dívat z několika stran.

Jednak jsem hrál divadlo doma. Je asi normální, když se chováš jinak doma a jinak před kamarády, ale právě proto, že moji rodiče byli skuteční křesťané, jednalo se u mě o dva světy, ve kterých jsem se nacházel, a které mají zcela odlišný systém hodnot. Dokázal jsem plynule přepnout ze světa alkholu, trávy a nevím čeho do světa nominálního ( řadového) křesťana, který, teď zpětně hodnoceno, je dalko horší než svět nevěřích lidí. Myslím, že nejlepší bude použít slova mého Pána - „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní.“ V tomto přirovnání jsem byl člověkem zcela spokojeným se sebou samým. Pohodovej týpek, kterej nikoho nezabil a je spokojen sám se sebou. Na rozdíl od svých kamarádů jsem si dokázal věci omluvit daleko hlouběji než oni - kteří tyto věci prostě neřeší, a tak jsem nezřídka byl tím, který vedl druhé k horšímu. Bůh není Bohem kostelů a starých budov, jeho moc je patrná ve stvořeném vesmíru , to jsem si však neuvědomoval, jak tragický omyl mnohých!

Trvalo mi dost dlouho než jsem zjistil, že žiju v krásně vysněné lži. Tak asi jako každej člověk v těchto letech jsem se začal ptát na otázky typu: „Proč vlastně žiju?“, „Jakej to má všechno smysl?“atd. Odpovědi jsem hledal, a částečně nacházel, v různých světonázorech od rockových zpěváků přes počítačové a jiné hry nebo filmový průmysl. To se přirozeně muselo odrazit na mém životě. Jak v rodinném – konflikty a hádky, tak ve školním – málem mě vyhodili ze školy. Mimo to jsem zažil první zklamání v lásce a tak jsem věděl, že v mém životě musí nastat změna.Odpovědi, které jsem nacházel ve filmech nebo ve světě byly vždy jen částečné a ve finále nestaly za nic – všechno je relativní – tak si dělej co chceš!

Jsem člověk, který má dost pevné přesvědčení. Jedním mojim životním heslem je: „Všechno nebo nic.“ Měl jsem tedy na výběr ze dvou možností. Buďto následovat příklad Kurta Cobaina a dalších ztracených lidských existencí v moři zoufalství a beznaděje a nebo se obrátit k tomu, o Jehož existenci jsem nikdy nepochyboval. V hodině zoufalství jsem si vzpomněl na obsah biblických veršů, které řekla největší osobnost, která zde na zemi chodila - „Pojďte ke mně všichni, kteří jste obtíženi a já vám dám odpočinutí.“ Jinými slovy, poznal jsem se jako ten, který potřebuje Lékaře a zvolal jsem k Bohu, aby mě přijal takového, jaký jsem. Věděl jsem, že nemám co Bohu dát a nikdy by mě nemohl příjmout pro mojí hříšnost, a tak jsem prosil Pána Ježíše Krista, aby ze mne smyl všechno to svinstvo, které jsem ve svém životě dělal. Uvěřil jsem ve svém srdci svědectví Bible, že smrt a vzkříšení Ježíše Krista Bůh dopustil právě kvůli takovým jako jsem já – ztraceným a hledajícím lidem,kteří jsou připraveni vzdát se své vlastní spravedlnosti. A Bůh? Ten mě ze své lásky přijal.

V mém životě nastala změna, kterou jsem cítil nejdřív jenom uvnitř, ale později ji začali pozorovat i lidé, kteří mě dobře znali. Najednou jsem nechtěl dělat věci, které jsem dělal předtím. Věci, kterým jsem se dříve smál mi teď připadly spíš jako projev zoufalství lidí, kteří žijí ze dne na den. Vlastně je přirozené, že tak žiješ, dokud si neuvědomíš, že je nad tebou milující Bůh, kterému nejseš lhostejný. On nemá zálibu ve smrti hříšníka! Tato skutečnost mě přivedla k poznání pravé lásky. Ve světě často lidé žijí sami pro sebe a nezáleží jim na druhých, ale Bůh je jiný – pravá láska nehledá své vlastní věci . Jemu záleží na každém jedinci a všechny nás miluje, proto za nás poslal na smrt svého Syna, který jako jediný člověk mohl dostát Božím požadavkům. Vím, že existuje dobro a zlo. V dnešní době relativismu se lidé systematicky snaží odstranit rozdíl mezi pravdou a lží – prý je pravdou to, co mi vyhovuje a lží ten opak. Věci jsou však objektivně špatné – koncentráky, vraždy, znásilňování, bezpráví atd. a jsou také skutečné hodnoty, pro které stojí za to žít – spravedlnost, láska, naděje, věčnost atd..

Z celého srdce Ti přeji, abys podobně jako já, poznal pravý smysl života a přijal záchranu z rukou muže, který ji vydobil svou vlastní krví. „Všichni lidé zhřešili a nemají slávu Boží“ - nikdo na světě nežije tak dobře, aby splnil požadavky dokonalého Stvořitele Vesmíru. Možná si naopak říkáš, že jsi příliš špatný a nemůže Tě nikdo mít rád, pak mám pro tebe dobrou zprávu - Pán Ježíš přišel na tento svět, aby nás zachránil z naší vlastní beznaděje a dal nám novou naději, která nekončí nikdy. Pán Ježíš ještě dnes nabízí vysvobození, záleží na každém z nás jestli ho vírou přijmeme nebo ne.