Jakože ty, co pořád pracujou, by pracovali jen to, co musej. A naopak ty, co trávěj půl dne před televizí nebo prostě jen tak někde a nic nedělaj, že by se stali workholikama. To by bylo zajímavý, přijde mi. Nebo ne? No, že by ty lidi viděli život z jiný strany.

Představoval bych si to tak, že by se prostě všichni jednou ráno probudili a byli jiný, aniž by chtěli. Prostě by se museli chovat jinak, ale přitom by věděli, že předtím se tak nechovali. No, já nevím, prostě mě to tuhle napadlo, když jsem ležel na Letné na trávě a pozoroval lidi. Jak bylo pěkně teplo, tak jsem se nebál, že bych třeba nastydl nebo tak a pěkně jsem si to užíval. Sluníčko a klid. No a ty lidi. Jak někdo šel pěkně pomalu, se psem nebo s nějakým známým, a někdo seděl jen tak na lavičce a někdo zase někam spěchal. Tak mě to tak napadlo, že by spěchající najednou zpomalili a pomalí zrychlili. A tak. No, já nevím, mně to přijde zajímavý. Protože člověk se málokdy rychle změní – ale tady by to prostě jinak nešlo. Najednou by se všichni změnili. Jen nevím, co by se stalo se mnou. Jestli by to na mě taky fungovalo. Radši snad ne, ještě bych musel moc pracovat!

Timmy