Logo

Biochemická evoluce

Kreační teorie vzniku života

Tato první fáze evoluce se snaží vysvětlit, jak na zemi vznikl první život.
...pokud vznikly buňky náhodným seskupením organických sloučenin, pak takové procesy probíhají také v současné době a také na jiných planetách naší sluneční soustavy. Tato první fáze evoluce se snaží vysvětlit, jak na zemi vznikl první život. V historii byl přikládán vznik živé hmoty dvěma procesům. Heterogeneze je děj, při němž živá organická hmota vzniká z mrtvé organické hmoty (líhnutí larev z mrtvého masa). Abiogeneze je děj,
při němž živá organická hmota vzniká z anorganické hmoty. Nejstarší teorií byl Aristotelův názor, že vši a blechy se líhnou ze špíny a smetí, vznikají tedy abiogeneticky. Tento názor byl pasivně považován
za pravdivý až do devatenáctého století. Paradoxem tedy je, že došlo nejprve ke zpochybnění heterogeneze a to nedlouho po vyjití Darwinovy knihy O původu druhů. Různé příklady heterogeneze vyvrátili Schulze, Schwann, von Dusch, Schroeder a tuto teorii zcela uzavřel Louis Pasteur, když jednoduchým experimentem dokázal,
že se mikroorganismy přítomné ve vzduchu mohou hromadit a množit
ve vodě, tedy tam nevznikají (Thaxton, B. a kol. 2003).
Tímto zůstává možným pouze proces abiogeneze a s tím i další problémy.

Prvním problémem je, že pokud vznikly buňky náhodným seskupením organických sloučenin, pak takové procesy probíhají také
v současné době. To dokazuje jedna z tezí evolucionizmu, která říká, že evoluce je univerzální princip, který má mnohem širší časový
a prostorový rozsah, než si dovedeme představit a nemá žádný počáteční ani konečný bod, jinými slovy probíhá neustále. Darwin
k tomu napsal: „Často se hovoří o tom, že podmínky, za jakých vznikl první živý organizmus, byly a jsou stejné nyní jako kdysi. Pokud
(to je ale obrovské POKUD!) bychom mohli předpokládat, že v nějakém teplém jezírku, obsahujícím soli amoniaku a kyseliny fosforečné, na nějž působí světelná, tepelná a elektrická energie atd.., se skutečně chemickou cestou tvoří proteinové komponenty jako počátek dalších složitých procesů, musely by být současnou přírodou okamžitě pohlceny nebo absorbovány na rozdíl od doby, kdy se život teprve utvářel." (Darwin, F. 1887 in Thaxton, B. a kol. 2003)

Další problém představuje fakt, že pokud na zemi probíhalo samovolné uskupení organických sloučenin v živé buňky, pak je více než pravděpodobné, že stejné procesy budou probíhat také na jiných planetách naší sluneční soustavy. Někteří biologové o tom byli pevně přesvědčeni. Stanley L. Miller řekl v roce 1974: „Jsme přesvědčeni,
že základní proces (chemické evoluce) je správný; natolik přesvědčeni, že považujeme za nevyhnutelnou skutečnost, že se podobný proces odehrává i na mnoha jiných planetách sluneční soustavy... jsme natolik přesvědčeni o platnosti naší teorie vzniku života, že bude v roce 1976 vyslána k Marsu kosmická loď s prvořadým úkolem pátrat na jeho povrchu po živých organismech." (Miller, S. L. 1974 in Thaxton, B.
a kol. 2003) Z organických analýz kosmické lodi na Marsu vyplynulo,
že zde, stejně jako na dalších planetách jako je Venuše, Jupiter, Saturn a jeho měsíc Titan, nejsou vhodné podmínky pro život a také zde nebyly žádné stopy života prokázány (Thaxton, B. a kol. 2003).

Posledním problémem je nedokázaný a chemicky nepopsaný možný vznik živého organismu z chemických sloučenin. Ačkoli v roce 1828, kdy Wöhler objevil umělou syntézu močoviny, bylo teoreticky dokázáno, že některé organické látky mohly vzniknout z látek anorganických, přece se nepodařilo dokázat, jak mohla vzniknout
z organických látek buňka. Aby mohla vzniknout živá buňka, je nejprve zapotřebí syntézy základních stavebních kamenů životně důležitých makromolekul, jako jsou DNA, RNA a bílkoviny. Na základě Oparinovy hypotézy, která říká, že atmosféra dávné Země se skládala z amoniaku, metanu, vodíku a vodní páry, experimentálně dokázal Stanley L. Miller roku 1952, že ve zkumavce s těmito látkami, vystavovanými vlivu jiskrového výboje jakožto zdroje energie, se po několika dnech začínají vytvářet aminokyseliny (Thaxton, B. a kol. 2003). Po čase vědci, zabývající se atmosférou dávné Země, dospěli k závěru, že atmosféra tyto plyny ve větší míře pravděpodobně neobsahovala. Dalším faktem je, že na dávnou zemi působily i jiné druhy energie než jen jiskrový výboj. Jedním z nich je ultrafialové záření, které by tyto plyny rozkládalo. Z toho vyplývá, že tato umělá syntéza byla prováděna
za podmínek, podstatně se lišících od podmínek na dávné Zemi. Syntéza kyseliny ribonukleové a deoxyribonukleové za prebiotických podmínek nebyla nikdy úspěšně provedena (Thaxton, B. a kol. 2003).
I kdyby však tyto základní kameny byly v prebiotické polévce obsaženy, jejich samovolné uspořádání do makromolekul s biologickou funkcí bylo prokázáno jako značně nepravděpodobné (sedmá kapitola).

Z této kapitoly vyplývající biogenetický zákon nejlépe vystihl známý lékař a učenec William Harwey: „Omne vivum ex vivo. Život jen ze života." (in Balcar, B. 1990)

Příbuzné, související nebo podobné články

Pohled Bible
Informace
Přírodní zákony
Princip zdokonalování
Biologická evoluce
Evoluce versus stvoření
Kreační teorie vzniku života :: Úvod