Jistota spasení - Lidské domněnky a Boží prohlášení

Mnozí lidé považují za domýšlivost, když o sobě někdo tvrdí: "Já vím, že jsem spasen." "Vše, co ale můžeme s jistotou tvrdit je, že máme doufat a čekat až do soudného dne, kdy teprve uvidíme, kam přijdeme. Jestli do nebe nebo do pekla" V souvislosti s anketou Kdybych dnes zemřel tak...

Takové učení ale není v souladu s Božím Slovem. Křesťané za apoštolských dnů neměli žádné pochybnosti o svém spasení od věčného zahynutí. Důkaz pro toto tvrzení nacházíme v Písmu: Víme přece, že kdyby byl náš pozemský dům tohoto přebývání zbořen, máme od Boha věčné stavení v nebesích, dům neudělaný rukama. (II. Kor. 5,1). Proto máme stále smělou důvěru a víme… (v. 6). V něm máme skrze jeho krev vykoupení, totiž odpuštění hříchů… (Efez. 1, 7). Když jsme tedy ospravedlněni z víry, máme pokoj s Bohem…
(Řím. 5,1). My víme, že jsme přešli ze smrti do života… (I. Jan. 3,14). Píši vám, synáčkové, že jsou vám odpuštěny hříchy pro Jeho jméno.
(I. Jan. 2,12). Co je tedy větší domýšlivost: Věřit, nebo pochybovat o Jeho slovu, když On sám praví, že je věřícím v Krista odpuštěno?
Písmo jasně prohlašuje: ...skrze jeho jméno přijme odpuštění hříchů každý, kdo v něho věří. (Skutky. 10,43).

Věřím tomu, že za mne Kristus vylil svou krev; umřel za mne podle Písem, a moje hříchy jsou odpuštěny. Jsem proto snad troufalý, nebo domýšlivý, když svého Boha beru za slovo a věřím, že je mi odpuštěno? Ve Skutcích ap. 13, 38-39 je jasně řečeno, že každý, kdo věří, je ospravedlněn. Věřím v Krista a Slovo Boží praví, že jsem ospravedlněn ode všech hříchů. Měl bych snad pochybovat o svém ospravedlnění, když to sám Bůh říká? Věř v Pána Ježíše a budeš spasen (Skutky. 16,31).

Věřím-li v Toho, který zemřel na Golgatě za všechny moje hříchy, tak jsem podle Slova Božího spasen. Copak teď nemůžu potvrdit, že Bůh je pravdomluvný a děkovat Mu za přijaté spasení? Nebo bych se Mu měl zpronevěřit a tvrdit, že nikdo nemůže nic vědět o svém spasení až do soudného dne?

Kdo věří v Božího Syna, má svědectví sám v sobě. Kdo Bohu nevěří, udělal z něj lháře; neboť neuvěřil tomu svědectví, které Bůh vydal o svém Synu. A to svědectví je toto: že Bůh nám dal věčný život a ten život je v jeho Synu. Kdo má Syna, má život, kdo nemá Syna Božího, nemá život.. (I. Jan. 5,10-12). Bible říká, že kdo věří v Krista, má věčný život (Jan 3,16; 6,47). Já v Něho věřím, a proto mám věčný život. Kdybych nevěřil, že jej už teď mám, dělal bych z Boha lháře. Ale tak ohavného hříchu se dopustit nechci.

Pán Ježíš řekl: Amen, amen, říkám vám: Kdo slyší mé slovo a věří Tomu, který mě poslal, má věčný život a nepřijde na soud, ale již přešel ze smrti do života. (Jan 5,24).

Tak Bůh ten svět miloval, že nám Syna svého dal,
spaseni by všichni byli kdo by v Něho uvěřili.

V souvislosti s anketou Kdybych dnes zemřel tak...

Z knihy Přímé stezky pro dítky Boží upravil do současné češtiny Petr Libánský.