Logo

Marnotratný syn

Podobenství o marnotratném synu. Scénka brněnské mládeže z konference v Podhradí 2002 (Lukáš 15,11-24) Postavy:
Vypravěč 1, Vypravěč 2, Marnotratný syn, Otec, Bratr, 1.Kamarád, 2.Kamarád, 3.Kamrád, Hospodskej, 2 Nevěstky, Úřednice, Jézéďák

Vypravěč 1:
Uslyšíte příběh, který kdysi dávno říkal Ježíš svým učedníkům. Chtěl jim tím na něco poukázat. I my jsme nyní jeho učedníci, má nám však co říci i dnes? Posuď sám.

Vypravěč 2:
Vše začíná, nám všem asi dobře známou domácí scénou…

1.Doma

Otec:
Kluci, je tu hromada práce,
umyt nádobí, pracovat na zahrádce,
uklidit, vynest smetí…
hybaj, hybaj ať to letí!

M.S.:
Brácha to zmákne, (k otci)
že to zvládneš? (k bratrovi)

Bratr:
A tobě ruka upadne,
když na to sáhneš?

M.S.
Jo, už tejden mě bolí v kříži,
ta práce ti neublíží.

Otec:
To se chcete pořád hádat?
Rozdělte si to a honem makat!

M.S.:
Furt doma něco dělat,
věčně s něčím pomáhat.
Proč musím v týhle díře hnít?
Což nemůžu pořádně žít?
Života si trochu užít?
Dyť už su plnoletej
a můj táta taky není chudej.
Vezmu si, co mně patří
a budu s tím hospodařit.
Tati, dej mi všechny moje prachy, (k otci)
já šetřit umím, žádný strachy.
Do světa půjdu a domov si najdu.

Otec:
Ty chceš nás navždy opustit?
Tož poď se s náma aspoň rozloučit.

M.S.:
Ne tati, už musím jít.

Otec:
Nu dobrá, tu máš co ti patří
a nezapomeň šetřit.

M.S.:
Jasně tati, ať se daří!

2.V hospodě

M.S.:
Nazdar kluci,

1.Kamarád:
Hele, co ty tady děláš?

2.Kamarád:
Jak to, že doma nemakáš?

3.Kamarád:
A kolik toho s sebou máš?

M.S.:
Moje jmění celé,
dneska zvu vás všechny, hele! (vytáhne peníze)
4 kousky šéfe! (na hospodskýho)

1.Kamarád:
Jaks k tomu prosím tě přišel?

M.S.:
Za otcem sem zašel…

2.Kamarád:
A to ti jen tak dal?

M.S.:
Jen můj podíl sem si vzal.

3.Kamarád:
A co s tím budeš dělat?

M.S.:
Konečně života si užívat!

Hospodskej:
Tady je máte.

M.S.:
Na zdraví přátelé!
Ať žijeme!

1.Kamarád:
Hele, nechcete trochu trávy?

2.Kamarád:
Ať si pročistíme hlavy!

Všichni:
Jo, dejte to sem apod…

3.Kamarád:
A ňáký pěkný baby tady nejsou?

Hospodskej:
Jasně, už se nesou.

M.S.:
Tady platím,
zejtra ráno vám ju vrátím.
Pojď!

3.Ráno

M.S.:
To byla parádní noc,
ani nestálo to moc.
No, i když, ňákej ten Masaryk na to pad,
až nebudou love, začnu dělat,
zatím si můžu užívat!

Vypravěč 2:
Konečně byl svobodný,
měl to, co si kdy přál.
Splnily se všechny jeho sny,
pořádně si užíval.
A tak to šlo den co den,
on v hospodě seděl jen,
a jak ubíhaly dny,
byl čím dál méně svobodný.

4.Opět v hospodě

M.S.:
Hm, došly všechny chechtáky.
Ještě poslední dva škopky! (na hospodskýho)

1.Kamarád:
Nechceš si už hledat práci?
Nepracujou jenom ulejváci.

2.Kamarád:
Dyť už nemáš ani cent.

3.Kamarád:
Nezaměstnanost 10%…

M.S.:
A kde mám začít?
Hospodskej:
Na pracák zkus zajít.

M.S.:
Tak jo.

5. Na pracáku

M.S.:
Nemáte ňáké místo volné?

Úřednice:
Všechno plno milý pane.

M.S.:
Co teď?
V JZD se zkusím zeptat,
mohli by se slitovat.

6. V JZD

M.S.:
Není tu ňáká pomoc třeba?

Jézéďák:
Pást prasata leda.

M.S.:
Co mi zbývá, přijímám,
kde ty vepře mám?

Jézéďák:
Tamhle, a pěkně se o ně starej,
ať jdou dobře na prodej.

M.S.:
Tak já jdu…
Jak jsem moh tak hloupý být,
z domu otce odejít,
všechny peníze utratit,
a hladem tady mřít.
I služebníci v našem domě,
mají chleba hojně.
Vždyť i ta prasata břicha plná mají,
kdy i já se konečně najím?
Nyní půjdu za svým otcem,
snad budu smět být aspoň otrokem. (vrací se domů)

7. Doma

Píseň:
1. Teď se vracím domů,
teď mi každý slovo přijde vhod.
Mám za nehtama špínu
a trousím bláto z bot.
Ale jakákoli výmluva je jen přelezenej plot,
z kapes sypu písek, nic jinýho jsem nepřines,
já se vracím domů, jako zpráskanej pes.

R: Taťkooooooo, taťkoooooooooo.
2. Tady jsem se narodil,
tady přečet první pohádku.
Tady sem si vo ten plot
udělal díru na zadku.
Se sirkama hrál jsem si a schytal od tebe pár pohlavků,
za ohněm jsem utek a našel jenom dým,
teď se vracím domů jako nezdárnej syn.

R: Taťkooooooo, taťkoooooooooo.

3. Teď zase dejchám čistej vzduch
a znovu sbírám sil.
A čistou vodu piju
a leccos už jsem pochopil.
A všechno co mě tížilo jsem cestou zahodil,
ty s otevřenou náručí mě vítáš ve dveřích
a přede dveřma zemřel i můj poslední hřích.

R: Taťkooooooo, taťkoooooooooo, taťkooooooooooooooooooooooooooo!

Tati, zhřešil jsem, (objímá se s otcem)
synem tvým být už nemohu,
však aspoň služebníkem,
prosím nech mne tu.

Otec:
Synu můj,
já věděl, že přijdeš.
Však páchne z tebe hnůj,
ihned se umeješ,
nejdražšší oblečení oblečeš,
ty nejlepší boty obuješ,
můj vzácný prsten navlékneš,
a synem mým už navždy budeš!

Vypravěč 1:
Žít bez Boha, našeho nebeského otce je vskutku pohodlné.Vždyť jsme svobodní, můžeme si dělat co chceme. Ale po čase zjistíme, že ta naše svoboda nás spíše zotročuje, než osvobozuje. A mnohdy se musíme dostat až mezi ty prasata a špínu našeho hříchu, abychom si uvědomili, že pravou svobodu, která nás osvobozuje od všech pozemských vášní, nám dá jedině náš Otec. A co ty? Vrátil ses už ke svému nebeskému otci? Pokud ne, udělej to teď hned, a pokud ano, můžeš se společně s námi radovat z návratu do našeho společného domova.

Otec:
Inu, můj synu,
uděláme hostinu.
Pojďte sem všichni,
koukněte se,
je tu můj syn,
radujte se !!!


(vystoupí všichni účinkující a zazpívají konec písně Vrací se k domovu ztracený syn (maják č.76, PNŽ č.86) 1x - 3x )

Všichni:
/: Halelujah, halelujah, vrátil se syn, litoval vin, HALELUJAH :/

Příbuzné, související nebo podobné články

O 3 farizejích
Báječnej bál
O deseti malomocných