Logo

„Na počátku Bůh“ (Gn 1,1)

Výrok, kterým začíná příběh Písem staré smlouvy nám může v mnoha ohledech připomenout důležitý princip - na počátku Bůh. Živý Bůh ve kterého věří křesťané není součástí stvořeného světa, nejedná se o „Boha mezer“, který by doplňoval nedostatky vědeckého bádání, třeba, když si lidé neuměli vysvětlit bouřku mohli si stvořit boha bouřky, který byl jakousi tajemnou černou skříňkou, která vysvětluje to, co věda doposud nevysvětlila. Bůh je na počátku příběhu našeho vesmíru, všeho neživého i živého, byl na počátku, když byl stvořen první člověk a nakonec byl i na počátku mého i vašeho života. Bude jistě užitečné věnovat se jeho osobnosti i v úvodu pojednání o Boží vůli. Není možné jej zcela pojmenovat a vysvětlit, a přece o něm víme mnohé. Jak budeme uvažovat později, člověk je stvořen k Božímu obrazu, takže sám v sobě nese jisté povědomí o Bohu. Každý soudný člověk chápe, že není možné, aby svět vznikl jen tak náhodou. Boží Slovo je v tomto ohledu ještě kategoričtější, a říká doslova, že „blázen říká ve svém srdci, že není Bůh.“ K hlubšímu poznání toho, jaký Bůh opravdu je, potřebujeme jeho zjevení, které není zavislé na lidské vůli nebo zkoumavosti člověka, nepochází z lidské moudrosti, tedy jedná se o Boží cestu sebezjevení a komunikace o sobě samém člověku.

„Neboť proroctví nikdy nebylo proneseno z lidské vůle, nýbrž unášeni Duchem Svatým mluvili lidé poslaní od Boha“ (2Pt 1,21).

Bůh vždy utvářel charakter lidí, skrze které komunikoval své poselství. My své představy o Bohu můžeme správně kalibrovat Božím Slovem a modlitbou. To, co se nám Hospodin rozhodl o sobě samém sdělit, je v jeho Slově - bibli. Když vstupujeme na svatou půdu, měli bychom si podobně jako Mojžíš „zout obuv“, tedy posvětit své životy (Ex 3,5). Pouze hluboké a důvěrné poznání Hospodina, a přístup ke svatým textům v pokorném duchu, nám mohou poodhalit zájem jeho srdce vůči jeho stvoření. Pro správné rozdělovaní slova pravdy potřebujeme pomoc Ducha Svatého (2Tm 2,15). Tedy, abychom poznali Boží vůli všeobecnou i individuální potřebujeme rozumět jaký je Bůh.

Kdybychom chtěli poznat někoho nového, pravděpodobně bychom začali s pohledem na jeho život. Odkud je? Kde pracuje? Čemu se věnuje? Jaká je jeho rodina? Jak se vyjadřuje? Jak se obléká? Co rád dělá? Jaké má rád jídlo? Podobným způsobem můžeme přistupovat i k Hospodinu.

Předně, Mojžíš nám v úvodu své první knihy sděluje, jak probíhalo Boží stvořitelské dílo. Úvodním veršem poukazuje na skutečnost, že Hospodin byl na počátku, tedy na rozdíl od všeho ostatního je zde někdo, kdo vystupuje mimo náš čas. Doveme si zřejmě představit situaci, která začala někdy dlouho v minulosti a nejspíš si dovedeme představit i situace, které proběhnou za dlouho, ale těžko se nám představuje, že zde byl někdo před počátkem, který onen počátek inicializoval. Jenže Bůh zde byl již na počátku, zcela soběstačný, úplný a dokonalý, milující, spravedlivý, laskavý, hrozný a svatý, a přece vidíme, že se mu zalíbilo podělit se o život se svým stvořením. Bůh tvořil tento svět prostřednictvím Slova. Tedy na počátku Boží vůle všeobecné, tak jak tomu rozumím ze svatých Písem, je stvoření světa. Bůh chtěl, aby byl tento svět a chtěl, aby zde byly nebeská tělesa, rostliny, zvířata, člověk a chtěl, aby se život na zemi odvíjel lineárním časem, neberme život jako samozřejmost! To, že se každé ráno probouzíme na planetě Země, abychom mohli dělat různá rozhodnutí, učit se, pracovat, radovat se nebo bědovat, to vše je projevem vyššího dopuštění a nastavení systému způsobem, který život umožňuje. Kdo chce pochopit Boží vůli pro lidstvo i pro sebe jednotlivě, musí s Bohem počítat, jinými slovy musí Boha vzít za slovo, tedy v něj uvěřit. Pokud jsi čtenáři neudělal tento krok víry, je zbytečné, abys pokračoval ve čtení, bylo by to pokračování ve studiu, při nepochopení úplného základu, pokud chceš znát Boží vůli, musíš v Boha uvěřit, tedy na počátku Bůh.

„Bez víry však není možné se mu zalíbit, protože ten, kdo přichází k Bohu, musí uvěřit, že Bůh je a že odplácí těm, kdo ho usilovně hledají“ (Žd 11,6)