O deseti malomocných
Vypravěč 1: Nyní dávný příběh uslyšíte,
myšlenku má, to je jisté,
Bohu dík a chválu vždycky vzdávat,
Jeho vůli vykonávat.
/autoři Petr Popovský - Apache, Danka Popovská spol/
Postavy:
Vypravěč č.1, Vypravěč č.2, Malomocní, Samaritán, Ježíš,
Scénář:
V1: Nyní dávný příběh uslyšíte,
myšlenku má, to je jisté,
Bohu dík a chválu vždycky vzdávat,
Jeho vůli vykonávat.
Už je to téměř 2000 let,
co příběh tento, uslyšel náš svět.
I stalo se v ten dávný čas,
že Bůh sestoupil mezi nás,
Ježíš Kristus Boží syn,
co zbavil nás tíhy vin...
Přeneste se proto s námi nyní,
přes bránu mlhavého věku,
do časů, kdy Pán velké divy činí
a nikdo na Něj dosud nevztáh ruku.
Však pozor! Od těch čas, ten příběh,
odehrál se snad miliónkrát zas.
On děje se i v této dnešní době,
a promluví teď právě přímo k tobě!
Ježíš zvolna prochází - hudební doprovod - kytara.
V2: ...kráčí krajem - osamělý poutník...
míjí už snad tisíc dvěstě padesátý patník.
Kroky jeho do Svatého města míří,
kde již /jazykové hbití/ zvěsti o Něm šíří.
V2: Jeruzalém jest jméno toho města,
skrz Samaří a Galilei vede Jeho cesta.
Malým městem právě prochází,
když někdo naproti mu přichází...
A ejhle! Deset malomocných!
...překvapení, údiv, zhnusení....
...malomocní vstupují na scénu...kytara
M: kánon 2x /:Ježíši, Mistře, smiluj se nad námi,
zbav nás trápení s našimi ranami!:
J: Pospěšte, ukažte se kněžím,
být na místě vašem,
už tam běžím!
M1: Pojďmež, spoustu jiných uzdravil,
S: a od nemocí těžkých jim ulevil, ...čelem k divákům...
M2: zajisté i nám z infekcí pomůže,
M3: když jednat budeme
dle zákona Mojžíše
V2: Muže malomocné je vidět spěchajíc,
stale kusy masa za sebou sypajíc...
jakmile, však vzdají oběť zapalnou
propuknou v náladu radostnou
/ V tu ránu,
/jakmile zahoří oběť zápalná,
/propukne, kolkolem, nálada radostná!
M 1 A hleďme, co se to neděje,
2 to nejsou plané naděje! ---malomocní se uzdravují -
3 Maso a kůže náhle rostou, překvapení, radost údiv...
S to skrze víru naši prostou!
M: akce - ukazovací písnička 2 - 3x
/Koukni, jám mám novou/ Hlava, Ramena, /:Kolena, Palce:/
/Už zase cítím svou/ Hlava, Ramena, Kolena, Palce, Oči, Uši, Pusa, Nos!
M: (kánon)
/: Zázrak stal se nám,
uzdravil nás Ježíš sám:/
S: Měli bychom Bohu díky vzdát,
a Ježíše jít vyhledat!
Pojďme již,
noc je blíž...
M1: Nebuď tak HRR, příteli!
Nechme to na neděli!
Konečně mohu na obou nohou státi,
o vysněný Stanley cup jít bojovati!
M2: Já zas musím za ženou,
mou milovanou Boženou,
tak dlouho jsem ji neviděl,
to abych se zastyděl...
M3: Já poděkovat jistě půjdu,
to si piš!
kde Ježíše teď hledat budu?
copak víš!?
Milionář v telce pravě běží,
Ježíše stejně - najdu sotva stěží!
S: Snad jsem trochu nesmělý,
ale kam se všichni poděli?
Zůstal jsem tu sice sám,
přesto Bohu díky vzdám!
Samaritán jde k Ježíši hudební doprovod - kytara...
poklekne před Nim
S: Svým srdcem Ti vzdávám chválu,
ať 138-mý Žalm, je slyšet v celém sálu:
zpěv + kytara
Ref.: Celým svým srdcem Ti vzdávám chválu...
1. Odpověděl jsi mi v den, kdy jsem Tě volal,
dodal jsi mé duši sílu.
R...
2. Nezemřu, budu žít, budu vypravovat
o Tvých mocných činech.
R...
3. Tvé milosrdenství je věčné,
neopouštěj dílo vlastních rukou.
J: Snad mě můj zrak nešálí, ... monolog k publiku...
kde ostatní zůstali?
Deset jich bylo uzdraveno...,
až slza mi kane na rameno... ....vysmrkat se do kapesníku...
že jen jeden přišel ke mě
a teď klečí tady skromě...
Ke všemu je to cizinec!
Snad dokonce Japonec?!
Ale kdeže, Samařan, ! ... otočit se ke klečícímu Samaritánovi...
co srdce má dokořán.
Vstaň, tvá víra tě uzdravila!
Kéž by i u jiných taková byla!
/kéž by u jiných též taková byla!/
V1: Ten příběh není jen klamného zrcadla svit,
či bludné hvězdy třpyt, ni mrtvé milenky klid.
Je ostrá jak dvousečný meč,
Jeho Svatého slova řeč.
A živá včera, zítra i dnes,
v jejím odrazu každý z nás spatří: /a v jejím odrazu v jeden ráz
svou pravou podstatu i pravou tvář... spatříš svou pravou podstatu i tvář/
jenž mu skutečně patří.
Zapomněl jsi jako oni ?
na moc jeho zázraku,
jež probouzí suché kosti
i mrtvé srdce v bodláku?
Ať jsi tedy kdokoli,
máš tu svoje úkoly.
Boha svého vždycky ctít
a k radosti lidem být...
Rozeznávej dobře však,
kde je cesta a kde křák.
Raduj se a neprodlévej,
času málo,
to sám víš!
Stejně jako, že znát cestu
a jít po ní -
to je velký rozdíl
ba i kříž!
Píseň: Divné to věci dnes dějou se (Suché kosti)
