Vysvobození je pouze v Kristu. On sám je Pravda, která vysvobozuje. Jestliže jej přijmeš srdečnou vírou, to znamená: jestliže se mu celým svým srdcem odevzdáš v plné důvěře, jak se jenom živá bytost může odevzdat živé bytosti (nikoli nějaké abstraktní ideji nebo nějakému ideálu, což je vždy jenom idol — modla), pak On sám mocí svého vzkříšení změní tvůj život, tak jak to zaslíbil: „A poznáte pravdu a pravda vás vysvobodí“ (Jan 8,32).
Lakomství, blízký příbuzný hrabivé a nenasytné chamtivosti, je rovněž jedním z nejhorších hříchů vůbec. Je otcem celé řady jiných hříchů. Proto 1.Timoteovi 6,10 praví, že
„milování peněz je kořen všeho zlého.“ Lidé hnaní lakomstvím loupí, přepadají a okrádají, zpronevěřují peníze, dopouštějí se podvodu a vyděračství, neznají slitování, nedodržují úmluvy a vraždí.
Bible mluví velmi často o hříchu lenosti, který svým morovým dechem usmrcuje a uvrhuje lidi do zkázy a prokletí. V Přísloví 19,15 praví:
„Lenost přivodí tvrdý sen a duše váhavá lačněti bude." A opět Bible říká v Přísloví 21,25: „Žádost lenivého zabíjí jej, neboť nechtí ruce jeho pracovat.“...Lenost je ničitelka vhodné příležitosti a vražednice duší. Zabíjí pokradmu, zákeřně, plíživě a tiše, ale zabíjí najisto.
Znám člověka, který váží asi 136 kg. Je to náramný jedlík; více, nežli jsem kdy koho viděl jíst. Před krátkým časem jsem s tím mužem snídal a on sám snědl celý citrónový dort. Když jsem se mu zmínil, že by neškodilo, kdyby trochu ztratil na váze, srdečně se zasmál a nanesl silnou vrstvu másla na svou topinku. Tento muž si doslova kope hrob svým nožem a svou vidličkou. Proviňuje se hříchem, který Bible nazývá
„obžerstvím“.
Hřích nečistoty se nezdá ve svých počátcích ohavný a smrtelně jedovatý. Přibližuje se k nám v podobě krásy, souměrnosti a kouzelného půvabu. Není v něm nic odpuzujícího. Satan přiodívá svou bohyni rozkoše jako anděla lásky a toto její vzezření už oklamalo i nejsilnější muže.
Závist a žárlivost může zničit lidem dobrou pověst, způsobit rozkol v církvích i podnítit vraždy. Závist může zúžit kruh našich přátel, zruinovat náš obchod a způsobit zakrnělost našich duší.
Není na světě jediného člověka, který by byl od přirozenosti naprosto odolný proti této všeobecné chorobě lidského rodu, k níž jsme všichni nakloněni...Každý člověk ví, že vášnivý, prudký hněv je nespravedlivý a nekřesťanský. Bůh ve své neskonalé lásce a milosti nám zaslíbil jak odpuštění hříchu hněvu, tak i očištění, osvobození od něho.
Kdysi při dopoledním shromáždění mluvil jeden kazatel velmi přísně proti hříchu. Jeden z údů jeho sboru mu potom řekl: „Nepřejeme si, abyste mluvil tak přímo a otevřeně o hříchu, protože když bude naše mládež poslouchat takovéhle řeči, tím spíše se jí hřích stane přitažlivým. Nazývejte, prosím hřích třeba, ‚omylem‘ nebo ‚chybou’, jenom nemluvte o hříchu tak bez obalu.”
Prvním smrtelným hříchem je pýcha. Je to zcela samozřejmé, že je na prvním místě, neboť, jak čteme v Přísloví 16,18 "pýcha předchází... pád". Pýcha je onen duševní a mravní stav, který předchází téměř všecky ostatní hříchy.
