Logo

Slavnost nekvašených chlebů – pokračování Velikonoc

Velikonoční svátky nebyly otázkou jednoho dne. Bezprostředně na slavnost Pesach navazovala slavnost nekvašených chlebů – neboli přesnic. Začala patnáctého dne prvního měsíce a trvala sedm dní. Instrukce k této slavnosti nacházíme v Exodu 12,15-20 Leviticus 23,6-8; Numeri 28,17-25; Deuteronomium 16,3-4

Historická souvislost

Izraelité nesměli po sedm dní jíst nic kvašeného. Tímto aktem si měli připomenout, za jakých podmínek se dostali z Egypta. Byly to právě dny, které bezprostředně následovaly po hodu beránka, ve kterých vyšli z Egypta a zažili pronásledování Egyptskou armádou. Chléb soužení (tísně) (viz Deutr 16,3) poukazoval na útlak, ve kterém Izraelité z Egypta prchali. K slavnosti se nesmělo přistupovat „s nadhledem“. „Kdo by jedl něco kvašeného, takový člověk bude vyhlazen z pospolitosti Izraele…“ (viz Exodus 12,19 – srovnej s Num 15,32-34a). Jak již bylo zmíněno, slavnost nekvašených chlebů souvisela se způsobem, jak Izraelité prchali z Egypta. V následujících verších vidíme, že svůj základ má slavnost i v praktické nutnosti opustit Egypt okamžitě.

v. 34 Lid tedy vzal své těsto ještě nevykynuté, díže zavinuté v pláštích na ramenou…
v.39 Z těsta, které vynesli z Egypta, napekli nekvašené podpopelné chleby, protože nevykynulo. Když byli vypuzeni z Egypta, nemohli otálet a nepřipravili si ani potravu.


Bezprostředně po této události se opakuje další zdůraznění slavnosti nekvašených chlebů. Po sedm dní se nesmělo jíst nic kvašeného, ani se nesměl v Izraelských domácnostech objevit kvas a sedmý den byl „Hospodinův svátek“.

Z nejdelšího textu ohledně této slavnosti (Numeri 28,17-25) se dozvídáme, že Izraelité měli kromě povinnosti odstranit kvas, také první a sedmí den uspořádat svaté shromáždění, při kterém nedělali žádnou všední práci(v.18 a 25). Navíc měli přinášet každý den(v.24) ohnivou zápalnou oběť ((v.19)2 býčky, berana a sedm ročních beránků bez vady) a k ní oběť přídavnou (v.20-21)jemná mouka namísena s olejem v patřičném množství). Kromě toho se ještě obětoval kozel jako oběť smíření (v.22).

Kvas zmíněný Pánem Ježíšem

Pán Ježíš zmiňuje kvas ve dvou příležitostech. První je v souvislosti s pokrytectvím (Luk 12,1 a násl.). V této stati Písma Pán varuje před „kvasem farizeů“, tj. před pokrytectvím. Farizeové byli hlubocí znalci teorie, ale jejich jednání neodpovídalo poznané pravdě. Vrcholem této zkaženosti bylo zavržení Mesiáše, o kterém Mojžíš psal (Jan 5,46).

Ve druhé souvislosti se jedná o přirovnání kvasu k Božímu království (viz Luk 13,20-21). Aplikace tohoto podobenství ukazuje, jak zrádný vliv má falešné učení na pravdu. Nalezli bychom nesčetné množství příkladů, které tuto skutečnost zdůrazňují. Jeden z nich je možné najít v historii Izraelského království za vlády krále Jeroboáma, který zavedl vlastní náboženství dle svého rozumu, který povýšil nad zjevenou Boží pravdu (viz 1.Královská 12,28-32).

Kvas, o kterém mluví Pavel

Klíčový oddíl zabývající se učením o kvasu je v 1. epištole Korintským. Je nanejvýš aktuální do dnešní doby, protože se zaobírá hrubým mravním hříchem a principy, jak se s takovýmito věcmi má jednat v místní církvi. V Korintu tento hřích tolerovali, a proto Pavel píše:

Vaše chlouba není správná. Nevíte, že trocha kvasu prokvasí celé těsto? Vyčistěte proto starý kvas, abyste byli novým těstem, neboť jste nekvašení. Vždyť Kristus, náš velikonoční Beránek, byl za nás obětován. Slavme tedy svátek ne se starým kvasem ani s kvasem špatnosti a zloby, ale s nekvašenými chleby upřímnosti a pravdy.

Hovoří se zde o přirozené funkci kvasu – tj. prokvašení těsta. Kvas, který v tomto oddíle odkazuje na nemorální život, není možné v životě věřících trpět. Musí dojít k vyčištění starého kvasu. Jak je možné toho dosáhnout? Jedině spolehnutím se na dílo „velikonočního Beránka“. I v životě obráceného člověka může dojít k dočasnému selhání – potom je třeba hřích vyznat a opustit - o tomto píše apoštol Jan: „Moje dítky, toto vám píši, abyste nezhřešili, a jestliže by někdo zhřešil, máme u Otce Zastánce, Ježíše Krista, toho spravedlivého. (1.Jan 2,1).

V situaci křesťanů v Korintu mělo dojít k exkomunikaci tohoto člověka z jejich středu. Přirozeně, že se nejednalo o stejný trest, jaký byl v období Zákona, kdy člověk byl fyzicky usmrcen, i když Bůh je schopen hřešícího křes‘tana z tohoto světa odvolat kdykoliv (viz 1. Kor 11,30 )! Zde se jednalo o vyloučení ze společenství místního sboru, za účelem nápravy. (Podrobné výklad tohoto místa naleznete v knize L.P.Křesiny, Kázeňská opatření / deváté přikázání, str. 215 a násl.)

Věřící v Galácii byli zasaženi kvasem zákoníků. Byli to lidé, kteří tvrdili, že k ospravedlnění nestačí pouze dílo Pána Ježíše Krista, ale ještě je třeba zachovávat zákon. Pavel, který v moci Boží psal proti těmto bludům, opět podotýká známý princip: „Trocha kvasu prokvasí celé těsto.“ (Gal 5,9) K dílu velikonočního Beránka není možné nic přidat. Je hořkou historickou zkušeností, že přimísení něčeho z lidské důmyslnosti častokrát znamenalo naprostou zkázu upřímných lidí – ať se díváme do období zákona nebo milosti. V dnešní době existuje nespočetné množství sekt, které vyprázdnily zvěst o kříži Krista a lidem nabízejí kvašené koláče, které zprvu chutnají lépe než nekvašené placky, ale jsou plné jedu a zkázy.

Kvas poukazuje na zničující důsledek hříchu. Proto bylo tak důležité, aby Izraelité každý rok touto slavností zdůrazňovali skutečnost, že patří živému Bohu, který je vykoupil z Egypta za účelem svatého života. Pro křesťana je důležité si uvědomit, že zatímco vykoupení je na základě oběti Beránka, svatý život je v moci a zodpovědnosti každého z nás (i když potřebujeme každodenní Boží milost), stejně jako bylo v moci a zodpovědnosti každého Izraelity, aby se vyvaroval kvasu.


Otázky k textu:

1. Které historické skutečnosti se týkají slavnosti nekvašených chlebů?
2. Jak dlouho trvala a kdy se slavila?
3. Co by se stalo, když by někdo přestoupil ustanovení ohledně kvasu a jaká je aplikace v místní církvi?
4. Jaké oběti se během slavnosti přinášely?
5. Jakým způsobem hovořil o kvasu Pán Ježíš?
6. Jaká je přirozená funkce kvasu a jak tomuto principu rozumět ve vztahu k pravdě?
7. Čí zodpovědnost byla slavnost slavit a jak se to vztahuje na životy věřících lidí?

Otázky k zamyšlení:

1. Co symbolizuje kvas a jaký život v tomto smyslu prožil Pán Ježíš?
2. Uveďte příklady kvasu v dějinách Izraele.
3. Uveďte příklady kvasu v dějinách Církve.



Použitá literatura:

The Bible Knowledge Commentary
Thresury of the Scriptural Knowledge
Bible – Český studijní překlad