Logo

Slavnost Prvotin

Součástí svátku nekvašených chlebů byl svátek Prvotin. Následoval první den po sobotě. Zde se mohla data lišit, protože počítání se odvíjelo od toho, kdy byl 14. Nisan. Snopek se přinášel prvního dne týdne. Při slavnosti prvotin nebyla přítomná žádná oběť za vinu nebo za hřích. Tato záležitost byla vyřízena při sabatu dříve. „Pán Ježíš zemřel jako naplnění Pesachu; Vstal z mrtvých jako antityp svátku PRVOTIN. Nemohla být další přídavná oběť za hřích, protože ten, který je bez hříchu nemůže přinášet oběť za hřích.

Boží plán spásy se jeví v duchu moudrosti tohoto světa jako bláznovství, protože svět chápe věci tady a teď. Pán Ježíš však geniálním způsobem vysvětluje rovnici života na zemi.

Amen, amen pravím vám: Zrno pšeničné padna v zemi, neumře-li, onoť samo zůstane, a pakliť umře, mnohý užitek přinese. Kdož miluje duši svou, ztratíť ji; a kdož nenávidí duše své na tomto světě, k životu věčnému ostříhá jí. Slouží-li mi kdo, následujž mne; a kdež jsem já, tuť i můj služebník bude. A bude-li mi kdo sloužiti, poctíť ho Otec můj. (Jan 12, 24-26)

Podívejme se nyní zpět do knihy Leviticus, ve které nás Bůh vyučuje o tom, jak měl probíhat pořádek sklizně v Izraeli. Nejprve bylo třeba přinést „snopek prvotiny“ a nabídnout jej Hospodinu, „aby došli zalíbení“, a pak bylo možné, aby samotní Izraelité měli užitek ze sklizně. Tento princip zůstal nezměněn. Oč je však vzácnější, když si uvědomíme, že to co bylo pravdou při obilí, je pravdou při pohledu na Božího Syna.

Čtenáři Božího Slova si jistě vzpomenou na výroky Pána Ježíše ohledně Duchu svatém, které apoštol Jan zaznamenal ve svém evangeliu. Duch ještě nebyl dán, protože Pán Ježíš nebyl oslaven (Jan 7,39). Je užitečné si pročíst i následující místa (Jan 14,26;15,26;16,13). Utěšitel bude poslán, až Pán odejde k Otci.

Zde si je dobré vzpomenout, že Pán Ježíš o sobě mluví jako o „chlebu života“ viz (Jan 6,31-63). Mimo jiné si čteme:

Ježíš jim řekl: „Amen, amen, pravím vám, ne Mojžíš vám dal chléb z nebe, nýbrž můj Otec vám dává ten pravý chléb z nebe. Neboť chléb Boží je ten, který sestupuje z nebe a dává život světu.“ Řekli mu tedy: „Pane, dávej nám tento chléb stále.“ Ježíš jim řekl: „Já jsem ten chléb života. Kdo přichází ke mně, jistě nebude hladovět, a (kdo věří ve mne), nebude nikdy žíznit. Jan 6,32-34 ČSP

Aby z díla Pána Ježíše „mohli mít užitek“ lidé, musel být nejprve přijat svým Otcem. V tomto smyslu je třeba rozumět i setkání s Marií Magdalskou po vzkříšení.

Ježíš jí řekl: „Marie!“ Ona se otočila a hebrejsky mu řekla: „Rabbuni“,a což znamená ‚Učiteli‘Ježíš jí řekl: „Nedrž se mne, neboť jsem ještě nevystoupil ke svému Otci. Jdi k mým bratřím a řekni jim: ‚Vystupuji k Otci svému i k Otci vašemu, k Bohu svému i k Bohu vašemu.‘“ Jan 20,16-17 ČSP

Slavnost prvotin nám ilustruje, že než se Pán Ježíš stal chlebem života pro lid, musel být nejdřív přijat svým Otcem (Luk 24,26 Lev 23,11).

Kristus – prvotina těch, kteří zesnuli

Jestližeť pak v tomto životě toliko naději máme v Kristu, nejbídnější jsme ze všech lidí. Ale vstalť jest z mrtvých Kristus, prvotiny(množné číslo) těch, jenž zesnuli. Nebo poněvadž skrze člověka smrt, také i skrze člověka vzkříšení z mrtvých. Nebo jakož v Adamovi všickni umírají, tak i skrze Krista všickni obživeni budou. Ale jeden každý v svém pořádku: Prvotiny Kristus, potom ti, kteříž jsou Kristovi, v příští jeho. (1.Korintským 15,19 – 23)

Apoštol Pavel používá slovo prvotina, které se vztahuje k této slavnosti. Pán Ježíš Kristus ve svém vzkříšení tuto slavnost naplnil. Historické vzkříšení Pána Ježíše je stěžejním prvkem při hlásání evangelia Boží milosti.

(Sk 2,24;3,16;4,10;5,30;10,41;13,30;17,31-32;23,6;24,21;26,23)

1.Tesalonickým 4,13-16

Vzkříšení věřících bude následovat vzkříšení Krista, podobně jako užitek ze sklizně následoval po slavnosti Prvotin. Tato slavnost má v dnešním kontextu příchuť vítězství. Bůh během celých dějin dokazuje, že jeho cesty jsou jiné než cesty člověka a lidská krátkozrakost je nahrazena celistvým pohledem.

Nejsouť zajisté myšlení má jako myšlení vaše, ani cesty vaše jako cesty mé, praví Hospodin. Ale jakož vyšší jsou nebesa než země, tak převyšují cesty mé cesty vaše, a myšlení má myšlení vaše.(Izaiáš 55,8-9)

Závěr

Slavnost prvotin nám pomáhá porozumět, proč Pán Ježíš odešel ke svému Otci, před sesláním Ducha svatého a připomíná nám, že životem zde na zemi nic nekončí. Pán Ježíš musel zemřít, aby naplnil Boží vůli a svou smrtí přinesl hojnou úrodu. Bůh jeho dílo přijal, a proto jej vzkřísil. Věřící člověk, který je skryt do jeho díla, bude jednou následovat svého Pána.

Otázky k textu:

1. Čeho se týkala slavnost prvotin?
2. Co nesměli lidé dělat, před tím než se tato slavnost slavila?
3. Co se přineslo jako oběť a co naopak bylo vynecháno?
4. Na co poukazovala typologicky tato slavnost?
5. Co je nedílnou součástí evangelia?
6. Jak rozumět této slavnosti v souvislosti s tím co řekl Pán Ježíš po svém vzkříšení Marii?
7. Kde skončila Pánova cesta do slávy?

Otázky k zamyšlení:

1. Mají křesťané přinášet oběti?
2. Jak rozumět tomu, že kde není hřích, není třeba oběti za hřích?
3. V čem je tato slavnost jedinečná ve vztahu ke shromáždění církve?

Literatura

Festivals of Israel, Fredk. A. Tatford