Logo

Slavnost Vytrubování – Roš ha-šana

O jakou slavnost se jednalo? Jakým způsobem se užíval zvuk beraního rohu a stříbrných trubek? Je starozákonní Hospodin a Pán Ježíš Kristus stejná Osobnost? Jaký slavný den radostně očekává Církev? Jakým způsobem bude probíhat příchod Pána Ježíše ve slávě? Slavnost vytrubování je pátá ze sedmi slavností, které Hospodin prostřednictvím Mojžíše vydal. Zvláštností vůči předchozím svátkům je použití beraního rohu, který ohlašoval příchod nového civilního roku (sedmý měsíc roku náboženského), který přibližně odpovídá našemu září nebo říjnu. Jednalo se o radostnou slavnost, která byla následována „dnem smíření“.



Podle našeho kalendáře připadá slavnost vytrubování na následující dny1:

- židovský rok 5770 – 18.září 2009
- židovský rok 5771 – 8.září 2010
- židovský rok 5772 – 28.září 2011
- židovský rok 5773 – 18.září 2012

Průběh

Instrukce ohledně této slavnosti máme popsány v Leviticus 23,23-25 a podrobněji v Numeri 29,1-6. Opět se nesmělo pracovat a svaté shromáždění bylo obohaceno o zvuk beraních rohů. Oběť Hospodinu byla následující:
- zápalná oběť – mladý býk, beran, a sedm ročních beránků bez vady
- přídavná oběť – jemná mouka namísená s olejem – 3/10 na býčka, 2/10 na berana, 1/10 na každého beránka
- dále chlupatého kozla – oběť za hřích – k vykonání obřadu smíření

Při jakých příležitostech se pravidelně používaly stříbrné trubky?

Dvě stříbrné trubky sloužily jako nástroj komunikace – viz Numeri 10,1-10. Každý typ troubení měl přiřazen přesný povel a lidé se jim museli řídit. Na trubky měli troubit synové Áronovi při putování nebo ve válce, ale měli svou funkci „v den radosti, o určených svátcích, na počátku novoluní“ – šlo o to, aby „byli připomenuti před Hospodinem a zachráněni od nepřátel.“ Princip válečných pokynů využívá apoštol Pavel, když vysvětluje, jak má být v církvi hlásáno Boží Slovo – tj. srozumitelně (1.Kor 14,8.19).

Historická souvislost Izraele

Zvláštní význam měly trubky z beraních rohů při dobytí Jericha, viz Jozue 6, nebo při známé bitvě, kterou vedl Gedeon – Soudcům 7,20-22. Trubači troubili za doby krále Davida, když projevovali radost - při tragickém přesunu truhly smlouvy na voze – 1.Par 13,8 před Boží truhlou – 1.Par 15,24.28 a také při zasvěcení chrámu za Šalomouna – 2.Par 5,12-13. 7,6. Bůh se přiznal ke zvuku troubení za války Izraele proti Judsku a porazil krále Jeroboáma 2.Par 13,12.14-15. Trouby zněly i při porážce Moábců a Amonců – viz 2.Par 20,28. Na trubky se také troubilo při ustanovení nového krále – viz 2.Královská 11,14 nebo 2.Par 23,13. V době Chizkijáše (kr. Ezechiáš) se troubilo na trubky během přinášení zápalné oběti – 2.Par 29,27-28. Hlas trouby zazněl znovu při založení základů druhého chrámu (Ezd 3,10) a trubače používal i Nehemiáš (Neh 4,12; 12,35. 41)

Hlas polnice v církvi

Jestliže předchozí slavnost byla spojena se sesláním Ducha svatého a počátkem doby Církve, zvuk polnice poukazuje na příchod Pána Ježíše pro Církev. Podobně jako nebyl pevně určen počet dní mezi letnicemi a slavností vytrubování, není ani znám počet dní, kdy si Pán Ježíš přijde pro Církev. Hlas trouby sloužil k tomu, aby se Bůh rozpomenul na svůj lid, ale také poukazoval na Boží přítomnost. Prorocké spisy NS nás učí o tom, že Bůh se rozpomene na Církev – 1. Kor 15,52 a 1.Tes 4,16 a přijde pro ni. Pisatel epištoly Židům vzpomíná na situaci pod horou Sinaj (Exodus 19,16-25) a mluví o prostředníku nové smlouvy a jeho neotřesitelném království (Žd 12,18-29). Nebýt Hospodinovy milosti, nikdy bychom před Božím majestátem nemohli obstát – (Zj 1,10 a 4,1). Z uvedených citátů je zřejmé, že hlas starozákonního Hospodina je stejný jako hlas Pána Ježíše, protože se jedná o jednu a tutéž Osobu.

Hlas polnice andělů

O hlasu polnice mluví Pán Ježíš v souvislosti se svým příchodem ve slávě (Mat 24,29-31). Sedm andělů s polnicemi se objevuje také v prorockých spisech (Zj kap. 8-10) a je nám odkryto, že při hlasu troubení sedmého anděla bude „dokonáno tajemství Boží“ (Zj 10,7).

Závěr

Zvuk troubení připomínal příchod něčeho nového. V dějinách Izraele i Církve má hlas trouby zcela specifický úkol. Slavnost vytrubování každoročně připomínala, že je to Bůh, kdo má nárok na svůj lid. V Církvi se již od počátku očekával druhý příchod Pána Ježíše, který bude doprovázen hlasem trouby. Zatímco pro Církev a jeho svaté to bude slavná a radostná chvíle, pro Boží nepřátele to bude chvíle zděšení, úzkosti a soudu. Nikdo, kdo není skryt do Beránkovy oběti, nebude moci obstát. Je na nás, abychom tento slavný den očekávali při vědomí, že Bůh dostojí svému Slovu.

Otázky k textu:

1. Kdy se slavnost vytrubování slavila?
2. Jaké oběti se přinášely a co bylo vůči předchozím slavnostem navíc?
3. Jaký nástroj komunikace si vůči Izraelskému národu Bůh vybral, a jak se používal?
4. Kde se Izraelci setkali se sílícím hlasem beraního rohu?
5. Při jakých biblických situacích si čteme o hlasu trouby?
6. Jak je „hlas polnic“ užit v souvislosti s průběhem shromáždění církví a nadějí Církve? 7. Jakým způsobem je možné obstát před Božím soudem?

Otázky k zamyšlení:

1. Jak rozumět tomu, že hlas, který slyšel Izrael, pod horou Sinaj byl stejný jako hlas Pána Ježíše ve Zjevení?
2. Jak se liší Den Kristův a Den Páně?
3. Jak by se mělo projevit očekávání příchodu Pána v našich životech?



1. http://cs.wikipedia.org/wiki/Ro%C5%A1_ha-%C5%A1ana dostupná k 8.12.2010