Logo

Slavnosti Hospodina a izraelský kalendář

Hospodinovy slavnosti přispěly k zachování izraelského národa a pomohly spojit životy lidu se slavnou minulostí. V dnešním shrnutí se podíváme na slavnosti, které Hospodin vydal skrze Mojžíše a zmíníme také ty, které zavedli Izraelci později. Izraelcům bylo předepsáno celkem sedm slavností – přičemž číslo sedm nezřídka reprezentuje dokonalost. Svátky, které Židé měli zachovávat, se liší od těch, které měli jejich sousedé. Např. když sousedé prožívali při svátcích jara radost a veselí, Židé slavili svátek Paschy, ve kterém si připomínali vyjití z Egypta. Na podzim, když ostatní měli poměrně vážné svátky, např. připomínka smrti Tammuze nebo Adonise, Židé slavili radostný svátek stánků. Každý sabat byl považován za svatý den. Zrovna tak první den v měsíci byl považován za svatý a byly přinášeny zvláštní oběti – ??Numeri 28,11-15:

Na počátku vašich měsíců a přinesete zápalnou oběť Hospodinu dva býčky, jednoho berana sedm ročních beránků bez vady a přídavnou oběť na každého býčka tři desetiny jemné mouky namísené s olejem a přídavnou oběť na každého berana dvě desetiny jemné mouky namísené s olejem a přídavnou oběť na každého beránka jednu desetinu jemné mouky namísené s olejem. zápalná oběť, příjemná vůně, ohnivá oběť Hospodinu.Patřičné lité oběti budou: Polovina hínu vína na býčka, třetina hínu na berana a čtvrtina hínu na beránka. To měsíční zápalná oběť v každém měsíci po měsíce v roce. A jeden chlupatý kozel jako oběť za hřích bude Hospodinu připraven kromě ustavičné zápalné oběti. (ČSP)


Bohem určené svátky od prvního měsíce v roce byly tyto:

  1. Pascha, čtrnáctého dne prvního měsíce

  2. Svátek nekvašených chlebů, sedm dní od patnáctého do dvacátého prvního dne prvního měsíce
  3. Prvotin – prvního dne týdne, který následoval po Velikonocích (Pascha)
  4. Svátek Týdnů, nebo Letnic, sedm týdnů po svátku prvotin (3 předcházející)
  5. Svátek Vytrubování, první den sedmého měsíce
  6. Den Smíření, desátého dne sedmého měsíce

  7. Svátek Stánků, sedm dní – od patnáctého do dvacátého prvního dne sedmého měsíce, ale s osmým dnem přidaným. (tzn. dvacátý druhý den toho měsíce)
Židovský rok byl původně lunární, měsíce měli buďto 29 nebo 30 dní. Rok byl tedy o 11 dní kratší než skutečný slunečný rok. Proto periodicky, třináctý měsíc, zvaný Ve-Adar, byl určen, aby toto napravil. Občanský rok začínal měsícem Tisri (považován za sedmý měsíc náboženského kalendáře), zatímco náboženský nebo obřadní rok začínal měsícem Nisan nebo Abib (což byl sedmý měsíc civilního roku). Měsíce (v obřadním kalendáři) byly následující.

1. Nisan (nebo Abib) Březen – Duben
2. Iyar (nebo Ziv) Duben – Květen
3. Sivan Květen – Červen
4. Tammuz Červen – Červenec
5. Ab Červenec - Srpen
6. Elul Srpen – Září
7. Tisri (nebo Ethanim) Září – Říjen
8. Marheshavan (nebo Bul) Říjen – Listopad
9. Kislev (nebo Chisleu) Listopad – Prosinec
10. Tebet Prosinec – Leden
11. Shebat Leden - Únor
12. Adar Únor - Březen
13. Ve-Adar Dopočítaný dle nezbytnosti

H.E. Goldin řekl: „Slavení těchto svatých dnů jim pomohlo přežít hrozné protivenství tím, že dostali novou naději a posilu. A také sjednotilo jejich současné životy se slavnou minulostí, kterou měli jako zaslíbení, že jednoho dne znovu vystaví jejich domov ve Svaté Zemi a znovu budou nezávislým lidem.“

V současném Izraeli jsou svátky také slaveny, ale stále menší prostor se dává Bohu a tak jsou dnes spíše světskou záležitostí. Vzniká otázka, jaký mají tyto svátky význam pro Kristovce? Z prorockého úhlu pohledu je zřejmé, že jsou velmi důležité a Bůh jako Autor v jejich symbolismu vyjádřil skutečný význam s ohledem na Golgatu a věčnost.

Během staletí Židé zavedli další svátky, pro které není biblické opodstatnění. Mezi tyto další svátky patří tyto:

1. Lag Baomer (nebo také Svátek Učenců), osmnáctého dne Iyar, k oslavě zakončení zkázy za revolty vedené Barem Kochbou proti Římu 134 A.D.
2. Shibeaz Asar Betammuz, sedmnáctého dne Tammuz, svátek, který připomíná zničení chrámu Římany roku 70 A.D.
3. Tisheah Beb, devátého dne Ab, další svátek, který připomíná první zničení chrámu za Nabuchodonozora roku 586 př.Kr. (2.Par 36,19)Tento svátek byl mezi těmi, ke kterým se odvolával Zachariáš (Zach 7,3; 5,8; 8,19)
4. Svátek Gedaliah, třetího dne Tirsi, k připomínce smrti Godoliáše, guvernéra ustanoveného za Nabuchodonozora (2.Královská 25,25). Zachariášovo proroctví se také odkazuje na tento svátek.
5. Chanuka, Svátek světel, dvacátého druhého dne měsíce Kislev do druhého dne Tebet, k oslavě znovuobnovení chrámu Judou Makabejským roku 165 př.Kr., o tři roku jeho dobití Antiochem Afezským. Je k němu odvolávka v (Jan 10,22) jako ke svátku Zasvěcení chrámu.
6. Svátek Ester, třináctý den Adaru, k připomenutí vydání dekretu Achasverem (Est 9,1), ale pravděpodobně pocházející od Ester předtím než vstoupila ke králi (Est 4,16). Tento den se později stal známý jako Nikanorský Den, aby připomenul porážku Nikanora Judou Makabejským (1.Mak 7,49; 2.Mak 15,36)
7. Svátek Purim, čtrnáctý den Adaru, k oslavě vítězství Židů nad nepřáteli v Persii (Est 9,15.18.28). Josephus později poznamenává, že byl slaven po dva dny včetně patnáctého dne Adaru (Ant. vi. 6,13)


Den nezávislosti byl přidán později jako pátý den měsíce Iyar.


Autor se v následujících stranách nezabývá těmito svátky, protože nebyly dány Bohem a nemají prorocký význam. Zajímavé je, že během každého svátku je povinností Žida, aby poskytl jídlo pro vdovu nebo sirotka a kohokoliv kdo je v méně příznivých kruzích než on sám… Jednota národa je tedy zdůrazněna také tou skutečností, že podmínky jednoho jsou v zájmu druhých. Stejný koncept zůstává do Křesťanské éry, především v Pavlově učení o jednom těle a vzájemné závislosti jednotlivých údů (Ef 5,19; Kol 2,19; 1.Kor 10,16.17).

V připravovaném seriálu se pokusíme podívat na jednotlivé slavnosti, které jsou zmíněny v 23. kapitole knihy Leviticus a zdůrazníme jejich význam, co se týče jejich poukazu na osobu a dílo Pána Ježíše Krista.


Otázky k textu:

Kolik slavností Hospodina měli Izraelité slavit na základě knihy Leviticus?
Které to byly a kdy se slavily?
Kolik měsíců má židovský kalendář a jak se liší civilní od náboženského?
Jak se lišily Hospodinovy slavnosti od těch, které slavili pohané?
K čemu každoroční slavnosti přispěly?
Jaký mají slavnosti význam pro Kristovce?
Které slavnosti zmíněné v bibli nesouvisí s tím, co obdržel Mojžíš od Hospodina?

Otázky k zamyšlení:

Jaký význam měly Hospodinovy slavnosti a kdy se začaly slavit?
Kde se v bibli píše o souvislosti mezi velikonočním beránkem a osobou Pána Ježíše Krista?
Jakou slavnost slavili první křesťané každý týden, vždy první den po sobotě?


Pozn. 23. kapitola knihy Leviticus byla také probíraná v časopisech „Ze Slov Pravdy a Lásky“, doporučujeme jejich prostudování - odkaz na seriál je zde:

Slavnosti Hospodinovy (1.část)
Slavnosti Hospodinovy (2.část)
Slavnosti Hospodinovy (3.část)